Cena Františka Drašnera

Cena Františka Drašnera je literární soutěž pro zájemce o regionální historii z řad studentů i široké veřejnosti.

Cílem je mapovat dějiny havlíčkobrodska z úhlů různých oborů lidské činnosti a osudů místních osobností. Tím chce tato soutěž navázat na dílo Františka Drašnera a podpořit zájem o tuto oblast bádání v regionálních dějinách.

V roce 2016 vyhlašuje Okrašlovací spolek BUDOUCNOST již pátý ročník soutěže.

Minulé ročníky

František Drašner

(*14.9.1943 v Solnici, †13.6.2006)

Od mládí chtěl být archivářem či muzejníkem. Ke studiu archivářství mu však byl zamezen přístup, jako syn živnostníka-pekaře neměl patřičný třídní původ. A tak se přes dělníka, archivního praktikanta a požárního statika stal nakonec po své matce učitelem, několik let i školním inspektorem. Po vystudování Pedagogické fakulty v Hradci Králové přišel na Vysočinu. Působil na základních školách v Lipnici nad Sázavou, Krásné Hoře, Okrouhlici, Světlé nad Sázavou a Svinném u Chotěboře. Stěžejními předměty v učitelování mu byl dějepis, zeměpis a výtvarná výchova.Svoji mimoškolní činnost obohacoval prací s dětmi, vedl je v turistických, vlastivědných a šachových kroužcích. Jeho zálibami bylo cestování a šachy, dříve orientační běh. Své celoživotní lásce - regionální historii - se naplno začal věnovat až poté, co ze zdravotních důvodů odešel do důchodu. Ze studia rozsáhlých archivních materiálů se mu v té době podařilo vydat celou řadu knih:

Číhošťský zázrak (2002)
Krvavá lázeň v Kobylím dolu (2003)
Ohně na Vysočině (2002)
Karel Havlíček Borovský na Vysočině (2003)
Jaroslav Hašek na Vysočině (2004)
Jiří Wolker na Vysočině (2005)
Jak město ke svému čtvrtému názvu přišlo (2005)
Havlíčkobrodský poutník aneb Havlíčkovým Brodem a jeho okolím ze všech stran (2006)
Partyzánský výsadek Mistr Jan Hus aneb Nejasnosti kolem jeho politického komisaře Miroslava Picha-Tůmy (2008)

Knihu "Havlíčkobrodský poutník" však již autor neviděl v konečné knižní podobě. Poslední publikaci "Partyzánský výsadek Mistr Jan Hus" vydala po autorově smrti jeho dcera Martina Krejčiříková, která cítila povinnost zveřejnit již zpracovaný text o problematice partyzánského odboje u Leškovic na Vysočině, k níž František Drašner sbíral materiály již od 60. let minulého století.

František Drašner tak svojí celoživotní činností obohatil tu nejcennější a nejtrvalejší část české kultury - tedy kultury, skutečně hodné toho jména, která nezávisí na slávě a penězích, ale vyplývá z úžasného úsilí skromných osobností, které většinou dojdou svého uznání až s odstupem času.