Napsali o nás‎ > ‎

Napsali o nás - příspěvky

8.4.2014 Legendy bavily publikum (Havlíčkobrodský deník)

přidáno: 19. 5. 2015 13:08, autor: Redakce Budoucnost   [ aktualizováno 19. 5. 2015 13:11 ]

Havlíčkův Brod - Občanské sdružení Budoucnost připravilo na sobotní podvečer besedu o historii i současnosti havlíčkobrodského hokeje.

celý článek...

K besedě s ing.arch.Zdeňkem Sendlerem dne 4.11.2012

přidáno: 22. 11. 2012 12:57, autor: Jiří Vízek

Využití parku brání špunty. Bude se stěhovat zimní stadion v Kotlině?

4. listopadu 2012  8:09

Vykácet stromy a keře, vytvořit průhledy od sochy Havlíčka a altánu, přetvořit rybník Hastrman pro společenské účely. A také přestěhovat zimní stadion, koupaliště a zahrádkářskou kolonii. To jsou návrhy úprav parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě podle architekta Zdeňka Sendlera. V sobotu je představil na besedě.

Park Budoucnost by měl sloužit hlavně pro lidi. Měli by dostat řadu míst, kdeDalších 12 fotografií v galerii

Park Budoucnost by měl sloužit hlavně pro lidi. Měli by dostat řadu míst, kde si mohou odpočinout, zasportovat i kam by chodili třeba za kulturou. | foto: Okrašlovací spolek Budoucnost, MAFRA

"Jiná města mají jako své dominanty zámky nebo hrady. Havlíčkův Brod nic takového nemá, za to má obrovský park začínající hned v centru města. Město příjemně odlišuje od ostatních. Právě z parku by se mohla stát brodská dominanta," vysvětluje předseda Okrašlovacího spolku Budoucnost Jan Schneider.

Do takovéto podoby by se v příštích letech mohl park podle Zdeňka Sendlera

Do takovéto podoby by se v příštích letech mohl park podle Zdeňka Sendlera změnit. Mola na rybníku Hastrman by sloužila k odpočinku i třeba kulturním vystoupením.

Spolek vznikl před více než 120 lety a park Budoucnost v tehdejším Německém Brodě zakládal. Dnešní pokračovatelé chtějí na práci svých předků navázat a společně s městem vtisknout parku novou tvář. V sobotu odpoledne uspořádali veřejnou besedu, kde architekt Zdeněk Sendler přiblížil svou vizi, jak park o mnoha desítkách hektarů proměnit.

Zdeněk Sendler, brněnský architekt specializující se na velké zahrady a parky, už pro město v minulosti zpracoval řadu studií. Z jeho návrhů chce havlíčkobrodská radnice v příštích letech při úpravách vycházet. Architekt nyní zhruba třem desítkám občanů svou představu nastínil.

"Park v Brodě je fantastickou ukázkou vstupu přírody do města, má excelentní konfiguraci terénu. Ale po celé století vznikal živelně. Jeho území nemá ucelenou kompozici, zanedbávána byla údržba. Pouze se sázely stromy bez konceptu," uvedl v úvodu téměř tříhodinové besedy.

Vyrostou tu kavárny, altánky, louky pro pikniky i dětská hřiště

Za sto let park zarostl, zmizely průhledy, které tehdejší amatérští zahradníci vymysleli. Například na sochu Karla Havlíčka Borovského nad rybníkem Hastrman bylo před devíti desítkami let krásně vidět od kostela, ze sousedního altánu byl výhled na město. Dnes jsou všude vysoké a mohutné stromy.

Sendlerem navrhované úpravy mají tyto chyby napravit. Ale mají jít i mnohem dál. Architekt navrhuje rozčlenit park do několika zón. Do čistě parkové úpravy poblíž centra města a postupně směrem k Vlkovsku jeho charakter měnit v lesopark s větším důrazem na přírodu.

Fotogalerie

Takto si úpravu prostranství před sochou představoval její autor Josef Gočár.

Vodopád u zimního stadionu v Kotlině. Romantické místo, které láká množství

Do parku Budoucnost často míří svatební páry. Ideální místo pro stylizování

Takový byl pohled přes rybník Hastrman na sochu Karla Havlíčka Borovského při

Zobrazit fotogalerii

Park by jako klasický park měl sloužit od Chotěbořské ulice směrem k centru města. Měly by zde vzniknout kavárny, altánky, louky pro pikniky, dětská hřiště a nové cesty, některé z přírodních materiálů. "Dnešní vybavenost parku je v tomto ohledu prachmizerná," prohlásil. Ideální pro to vidí prostor za bývalou základní školou na Rubešově náměstí a mezi Kotlinou a Chotěbořskou ulicí.

Dál od města, směrem k Vlkovsku, by se větší důraz měl klást na přírodu. Od rybníka Cihláře by pak na sever mohla vést naučná stezka mokřadem s vyhlídkovými moly a lavicemi. I zde by měly být nové altánky. Mnohé ze Sendlerem navrhovaných úprav už byly v rámci revitalizace Cihlářského potoka vykonány.

Za stěhování zimního stadionu by ho považovali za blázna

Architekt se však potýká se třemi, jak říká, špunty, které park hodně limitují. Jsou jimi sportovní areál v Kotlině, koupaliště a zahrádkářská kolonie u rybníka Cihlář. "Z mého pohledu by bylo nejlepší zimní stadion přestěhovat. Ideální by bylo jeho umístění u řeky Sázavy, jejíž břehy slouží sportovním a relaxačním účelům. Ale to by mě na radnici považovali za blázna," pravil s úsměvem.

Ani přesun koupaliště není myslitelným krokem. Ale město se chce zabývat možností odkoupit zahrádky na západní straně Cihláře a zahrádkářskou kolonii odsunout. "Před sedmi lety jsem jako resortní radní pozemky prodával nájemníkům. Teď vidím, že to nebyl dobrý krok," sypal si na besedě popel na hlavu radní Tomáš Hermann. Byl jediným zástupcem vedení města, který přišel.

Do takovéto podoby by se v příštích letech mohl park podle Zdeňka Sendlera

Do takovéto podoby by se v příštích letech mohl park podle Zdeňka Sendlera změnit. Na obrázku pohled na pobytovou louku s altánkem mezi Chotěbořskou ulicí a Kotlinou.

Mnohé úpravy jsou podle Zdeňka Sendlera velice jednoduché a lze je udělat, aniž by vyžadovaly úpravu rozlehlých ploch a velké investice. Ty ostatně architekt v případě celého parku odhadl na 200 až 300 milionů. "V parku je spousta skrytých pozitiv, která stačí jen oprášit a vyzdvihnout," tvrdí.

To už zamýšlí i město. Na příští rok počítá s výdaji na vypracování projektové dokumentace, která bude ze Sendlerových návrhů vycházet. Zároveň se na skrytá pozitiva více zaměří technické služby v rámci běžné údržby. Radnice připravuje i vznik pracovní komise, která se bude budoucností parku zabývat.

Ruce k dílu chce přidat i Okrašlovací spolek. Ten ale podle Sendlera nepostupuje příliš šťastně. Spolek totiž každý rok vysází v parku nové stromy. Jenže podle Sendlera by měl spíš vzít do ruky pily a stromy prořezávat, nebo alespoň opravit cesty či lavičky. "Každoroční sázení je společenská akce, pohoda s hudbou. Toho se nevzdáme," smál se tomu Schneider.

Park Budoucnost se táhne z centra Havlíčkova Brodu až daleko na sever za město.

Park Budoucnost se táhne z centra Havlíčkova Brodu až daleko na sever za město.

Autor: Martin Vokáč

Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/beseda-o-parku-v-havlickove-brode-s-architektem-zdenkem-sendlerem-pyn-/jihlava-zpravy.aspx?c=A121103_182633_jihlava-zpravy_mv

Nezastavěný volný pozemek bude darem příští generaci

přidáno: 12. 5. 2012 22:24, autor: Jan Štrobl

Šípek č. 32, srpen - srpenec 2011

přidáno: 24. 8. 2011 4:02, autor: Redakce Budoucnost

Šípek

č. 32, srpen - srpenec 2011

Nezávislý občasník o rozsahu jedné strany textu (vychází pravidelně občas a občas pravidelně).
Může sloužit k poslání dál, zaslání vašeho příspěvku či přímému odeslání k šípku: travnickovi@hbnet.cz
Důvodem existence Šípku je cenzura. © Beno Trávníček 2011

 


BUDOUCNOST ?

Co si broďák představí pod tímhle pojmem? Věřím, že svůj park… a není divu - protože ten je místním chrámem… zámkem… hradem... čímkoliv, co jinde láká místní či turisty. Přespolní nám závidí geniální terén, který vytvořila příroda a kterého se tu naši předci chopili s genialitou obdobnou...

Neměli bychom ale žít jenom z podstaty,  čas běží a bylo by fajn, kdyby i na nás příští generace mohly vzpomínat v dobrém. To je
i pádný důvod k hledání konsenzu, k čemu tuhle nádheru vlastně máme - zda park ke svému správnému fungování potřebuje vybudovat či opravit různé stezky; svodnice vody; ošetřit dřeviny; dosadit keřové patro; chytře bránit erozi půdy; mít lavičky tam, kde mají lidé potřebu zastavit se a chvíli spočinout; zřídit prostory vhodné pro drobnou či nekonvenční kulturu; mít tu a tam místa, která budou ke hře lákat nejmenší a umožní relaxaci jejich rodičům; vědět, co smysluplného v parku mohou dělat teenagerové nebo senioři; nezapomenout na nutné prvky ochrany přírody – třeba na ptačí kamarády nebo vzácnější druhy rostlin či hub...  / a nebo zda jde jenom o jakýsi zelený kus města, kam se odebereme, když se nám přestane chtít koukat do kamenů a asfaltu...

Na takhle složité téma nemůže stačit jeden člověk ani jakákoliv jedna (izolovaná) instituce. Řešení musí  „vyrůst“ jako košatý strom. Náměstí se dá vydláždit tak nebo onak – v případě nutnosti lze stav obratem změnit... S parkem je to o mnoho složitější – jen dřeviny rostou desítky let…

? ? ?

Proto by nejspíš měl by vzniknout průběžný „kulatý stůl“ u kterého se pod organizací vlastníka parku několikrát ročně budou rády a v klidu scházet subjekty (či jedinci), které chtějí a mají k parku co říci. Tedy místo, kde nikdo nebude na pranýři a nikdo nebude mít předem navrch.

Jenom různorodá diskuse může přinést nadčasová řešení.

Co je ale možná ještě důležitější = nezbytný garant veškerého dění kolem parku a okolí - jakýsi „pan PARK“. Osoba, která bude napříč všemi běžnými způsoby uvažování sledovat osud parku jako synergického celku a bude se nějak podílet se na všech krocích od těch nejmenších údržbových až po dlouhodobé vize. Protože bude muset mít spoustu dalších pomocníků, je vcelku jedno, jestli půjde
o šikovného správce, zahradníka, úředníka nebo třeba zastupitele... jde hlavně o to, aby vnímal park v komplexu jeho vlastností
a funkcí a jednotlivé kroky v péči o něj pomáhal volit tak, aby neblokovaly nutné kroky další a vedly někam (nikoliv nikam).

Všichni přece dobře víme, že každá velká věc, která se kdy povedla, začínala skoro vždycky u jednoho zapáleného člověka.

Pěkný pojem, odposlechnutý od pražských spolků, je HODINÁŘ. Brodský park již dlouho čeká na profesionálního HODINÁŘE, který ví, co tak složité soustrojí potřebuje (a když náhodou neví - ví, kde se má poradit).


Budoucnost v rukou "Budoucnosti".

přidáno: 13. 6. 2011 12:46, autor: Redakce Budoucnost



V Brodě se budou věnovat parku Budoucnost

přidáno: 2. 6. 2011 5:30, autor: Jan Štrobl

9.10.2010 18:38 Milan Pilař Rubrika: Havlíčkobrodsko Komentářů 0

V Brodě se budou věnovat parku Budoucnost

V Havlíčkově Brodě chtějí po jednadevadesáti letech obnovit činnost okrašlovacího spolku Budoucnost, ten založil v minulosti stejnojmenný park.

budoucnost-02.JPG

Kromě stromů a keřů narazí návštěvníci parku na řadu soch, například bustu Bedřicha Smetany

„V roce 1886 byl založen spolek Budoucnost, jehož cílem bylo "přičiňovati se pro okrašlování královského města Německého Brodu a okolí sázením a pěstováním stromův a křovin, zakládáním a zvelebováním stromořadí, veřejných sadův a upravováním příhodných procházek".
Členové okrašlovacího spolku vlastní pílí a na vlastní náklady založili dnešní pýchu města, park Budoucnost.

budoucnost-01.JPG

Dominantou parku je socha Karla Havlíčka Borovského

Vysadili v něm desetitisíce stromů a financovali jeho údržbu. Okrašlovací spolek rozhodl o ukončení své činnosti na mimořádné valné hromadě dne 10. října 1919 a park předal městu,“ popisuje jeden z iniciátorů obnovení Jan Schneider. Přípravná skupina se v Havlíčkově Brodě schází od letošního května a zabývají se myšlenkou oživit původní okrašlovací spolek Budoucnost a navázat na jeho činnost. Jan Schneider, Milan Kašpar a Stanislav Hanuš vytvořili přípravný výbor a s pomocí notáře Ladislava Vondráka zaregistrovali stejnojmenné občanské sdružení.
„Okrašlovací spolek Budoucnost, o. s. hodlá přiměřeně navazovat na činnost stejnojmenného spolku pro okrašlování královského města Německého Brodu (1886–1919), přispívat k ovlivnění životního stylu a rozvíjení vztahu k městu a jeho okolí, zejména s ohledem na jeho historická, památková a vlastivědná hlediska, bude ochraňovat a rozvíjet kulturní a přírodní dědictví tohoto města a jeho okolí, a vyvíjet osvětovou, organizační a publikační činnost,“ vysvětluje záměr Jan Schneider.
Občanské sdružení obnoví činnost Okrašlovacího spolku Budoucnost na den přesně jednadevadesát let po jejím ukončení v neděli 10. října v 10.00 v salonku staré radnice.
„Členové a příznivci Okrašlovacího spolku Budoucnost se společensky setkávají každou středu, pracovně pak vždy první sobotu v měsíci vždy po 18.00 v kavárně U Notáře,“ uzavírá Jan Schneider.

Spolek chce pečovat o zeleň i duše lidí

přidáno: 31. 5. 2011 22:29, autor: Jan Štrobl   [ Aktualizováno 2. 6. 2011 10:00 uživatelem Redakce Budoucnost ]

Havlíčkův Brod - skupina nadšenců se pokouší rozproudit diskusi o budoucí podobě města, inspiraci mají dodat místní obyvatelé i pozvaní architekti. 

 Historický pohled na Havlíčkův Brod 
Autor: Archiv 

„Řeknu vám takovou podivnou věc: Jak se to přihodí, že se člověk stane předsedou okrašlovacího spolku,“ rozléhá se malým kinosálem havlíčkobrodské střední a vyšší zdravotnické školy hlas Jana Schneidera, předsedy nedávno založeného Okrašlovacího spolku Budoucnost. Jak vypráví dále, v tomto případě za všechno může nikoliv žena, ale pamětní deska. Konkrétně nenápadná pamětní deska v havlíčkobrodském parku u rybníka Rantejch. 
„Všiml jsem si, že je na ní napsáno něco o okrašlovacím spolku Budoucnost. Líbilo se mi to, proto jsem se o něj začal zajímat. V té době jsem zrovna vedl spor s některými svými přáteli o novou podobu havlíčkobrodského náměstí, které se mně osobně nelíbí, protože mi připomíná kasárenský dvůr,“ popisuje Schneider přítomným studentům, jak se zrodil nápad obnovit v Havlíčkově Brodě po 91 letech okrašlovací spolek, který tam existoval již od roku 1886 a jehož členové se zasloužili o vznik rozlehlého městského parku. 
Teď by se slušelo prozradit, proč jsme zrovna v prostorách brodské zdravotnické školy a proč publikum prezentace spolku tvoří výhradně její studenti a jejich pedagogický doprovod. „Rozhodli jsme se vás vyprovokovat, abyste se v rámci svých školních programů pokusili zpracovat témata z regionální historie. Chceme, aby se lidé více zajímali o svou minulost, ale i o svou budoucnost,“ pokračuje předseda. 

Vyhlásili soutěž 

Dodává, že práce zaslané do spolkem vyhlášené soutěže O cenu Františka Drašnera, jejíž uzávěrka je 15. září, by měly nejen prohloubit poznání místní historie, ale hlavně motivovat mladou generaci, aby se více zajímala o historii svého města. „Víte třeba, proč byla psychiatrická léčebna založena právě v Havlíčkově Brodě?“ podporuje Schneider zvídavost studentů. Veselé chichotání naznačuje, že nějaká ta teorie by se určitěnašla. „Říkáte, že tady bylo nejvíc cvoků?“ usmívá se. Inspiraci pro své práce mohou studenti čerpat i z následujícího promítání historických fotografií Havlíčkova Brodu z bohatého archivu místopředsedy spolku Františka Štibora. Kromě starých snímků, mezi nimiž zaujmou fotografie čerstvě vysázených zákoutí parku Budoucnost nebo zaniklá podoba Smetanova náměstí, se na plátně objevují také návrhy nového architektonického řešení dalších míst v Havlíčkově Brodě. 
„Co to je?“ zašumí publikem, když se na plátně zjeví altán v podobě šedé kostky. Podobný údiv vzbudí návrh dřevěných mol na rybníku Hastrman. Prastaré šatny brodských hokejistů, což nebylo nic jiného než dřevěná budka na kůlech u brodského rybníku Hastrman, zase vzbuzují pobavené úsměvy. Doprezentováno. Kolik studentů uslyší na výzvu několika nadšenců, kteří se rozhodli spolupodílet se na osudu města, které jim přirostlo k srdci, to je zatím velká neznámá. Co dalšího kromě čerstvě vyhlášené studentské soutěže připravuje obnovený brodský spolek, prozradil jeho předseda Jan Schneider. 

Nový okrašlovací spolek Budoucnost jste založili 10. 10. 2010, tedy ve stejný den, kdy v roce 1919 zanikl ten původní. Kdy vůbec vznikla myšlenka navázat na jeho činnost? 

Založení spolku jsme museli kvůli tomuto datu spíš urychlit. Mluvit jsme o něm začali v létě a pak jsme zjistili, že toto je takové pěkné datum, proto jsme nakonec začali 10. 10. 2010 v 10 hodin a 10 minut. Druhým základním datem původního spolku je 9. květen 1886, kdy byl založený. Dohodli jsme se proto, že pokud náš okrašlovací spolek někdy zrušíme, uděláme to naopak (smích). Toto datum vychází na brodské trhy řemesel, chceme proto koordinovat svou aktivitu s trhy v parku. V neděli 8. května v poledne bude v Šupichově altánku hrát námi pozvaný devítičlenný Originální pražský synkopický orchestr, který se specializuje na akustický americký jazz z 20. a 30. let. V podstatě ho na světě nikdo nehraje tak dobře jako oni. A navíc je to hudba z doby, kdy původní okrašlovací spolek zanikl. O přestávce tohoto koncertu chceme naproti altánku zasadit spolkový strom, vybrali jsme lípu. Postupně chceme za pomoci našich členů a sponzorů dosázet jednak alej od Havlíčkovy sochy k altánku a pak také bývalou alej, která na ni kolmo navazovala směrem nahoru až ke kalvárii a nyní je velmi poničená. Také bychom se chtěli podílet na údržbě parku. Nezvládneme toho moc, protože je nás málo. Nechceme si dávat větší cíle, než jaké zvládneme. 

Kolik členů má nyní okrašlovací spolek Budoucnost? 

Nyní nás je necelých třicet. Nemáme ale důvod dělat masovou základnu, spíše jde o to, jaký tento spolek bude mít ohlas mezi sympatizanty a případnými sponzory. Zatím jsme jen místní, ale nikde není řečeno, že se k nám nemůže přidat někdo, kdo tu přímo nebydlí, třeba rodáci. Kdo chce, přijde. Většinou se to ale týká lidí, kteří zde žijí a mají k tomuto městu nějaký 
vztah. Původní spolek měl čtrnáct zakládajících členů a desítky řádných členů. 

Bylo členství v tomto původním spolku prestižní záležitostí?

To právě nevím, to mě na něm také zajímá, pátrám po tom už od minulého roku. Rádi bychom, kdyby se tohoto tématu v rámci vyhlášené soutěže chytil nějaký student. Tehdy tu spolků bylo víc, ale jak si stál tento spolek, zatím nevíme. Známe jeho zakladatele, což byly zajímavé osobnosti. Členství v něm asi bylo spíše prestižní, ale nevíme nakolik. Z této oblasti by nás zajímala dvě témata – sociální postavení tohoto spolku a jeho činnost. Obě témata stojí za zpracování a z pohledu spolku jsou klíčová. 

Kde vzal původní spolek prostředky na vysázení desetitisíců stromů

a keřů a vůbec vybudování brodského městského parku Budoucnost? Financovali to všelijak. Například udávali dluhopisy a pak je dlouhé roky spláceli. Když potřebovali rychle peníze, vypomohli si i touto metodou. Z dochovaných dokumentů vyplývá, že tam probíhaly celkem zajímavé částky, protože v jednom z prvních roků své činnosti vysadili přes sedm tisíc dřevin – keřů i stromů. Ale nakoupili jich o dvacet tisíc víc a udělali si 
školku. Zřejmě to bylo laciné, proto nakoupili malé stromky a pak je vysazovali dále. Dokonce v parku zaměstnávali dva hlídače. 

Dnes už si obyvatelé Brodu asi jen stěží dovedou představit, jak mohl vypadat čerstvě založený park, a to, že nevznikl sám od sebe...

Právě, nám jde trošku o to evokovat tu dobu, ten způsob přemýšlení. Oni se prostě sešli a pojali určitou ideu. Pak měli hodně práce, třeba i s rekultivací rybníků. Dochovaly se fotky ohledně rybníka Hajdovce, na kterých jsou pánové ve vestičkách a s lopatami. Byla to taková brigáda na úrovni. Dále dělali třeba meliorace a chodníčky. Sami pohnuli kostrou, odborné práce pak zaplatili. 

Máte v plánu pozvat do Havlíčkova Brodu architekty, aby se pokusili navrhnout, jakým způsobem by se dal vylepšit vzhled města. Můžete o tom prozradit více? 

Po dohodě s městem chceme udělat veřejnou debatu o revitalizaci Smetanova náměstí. Chceme se seznámit s projektem a začít o něm mluvit. V brzké době do Brodu pozveme pár vytipovaných architektů, aby si to tu prohlédli a do podzimu popřemýšleli, jaká by mohla být myšlenka budoucího vývoje města, jaká jsou jeho slabá a silná místa. Nikoliv třeba jen v rámci volebního období, ale takřka přesgeneračně. To je to, co nikdo nedělá, protože se plánuje jen na dobu dohlédnutelnou. My se chceme podívat také trochu za horizont, co by se s tímto městem dalo dělat. Může z toho vzniknout zásobárna idejí třeba pro územní plán. Chceme udělat prostor, kde by vznikaly nápady, a ty potom nabídnout městu. Kolem desátého října chceme vyhlásit a předat ceny Františka Drašnera, tuto událost chceme doplnit koncertem nejspíše vážné hudby a pak by promluvili pozvaní architekti. Jde o to popustit uzdu fantazii. Když mi třeba přijede kamarád z Hradce, dívá se na Brod úplně jinýma očima. Myslíme si, že když sem přijedou lidé, kteří to tu nemají nakoukané, něco zajímavého je napadne spíš než nás, kteří tudy chodíme celý život.

Myslíte si, že by se Havlíčkův Brod mohl ve výsledku dočkat nějakých odvážných změn, nebo jste spíše pro tradičnější pojetí případných úprav? 

V tomto ohledu jsem dost konzervativní. I tradiční nástroje a nápady mohou dávat překvapivě nové, pěkné a čerstvé zážitky. Nemyslím si, že takové změny musí za každou cenu šokovat. Dokonce bych řekl, že jsem velmi obezřetný k takovým šokujícím přístupům. V estetice jsem příznivcem malinkých reynkovských grafik, které mají na několika čtverečních centimetrech akumulovanou neuvěřitelnou energii. 

Jak si představujete budoucí vztahy vašeho spolku s brodskou radnicí? 

Nejsem konformní vůči městu, ale nezajímají mě ani laciné konflikty. Musím říci, že to vypadá, že nás město vzalo na vědomí a že bychom mohli tento prostor obohatit něčím jiným než nějakými spory a hádkami. 

V prezentaci o vašem spolku jste se zmínil i o péči o duševní rozvoj Broďanů…

Duševní okrašlování. Okrašlovací spolek – to mě na té ceduli prostě zaujalo. Byla to moc příjemná, trošku provokující asociace. Nevím, jestli se nám povede doslova okrašlovat, jestli to, co pokládáme za krásné, je opravdu krásné. Ale je to dobrá výzva. Doba se mění. Jestliže oni okrašlovali zazeleňováním, my se chceme podílet nejen na údržbě a rozvoji parku, ale spíše na jeho sociálním začlenění, aby se stal více využívaným, aby do něj lidé chodili častěji. Pokud budou obyvatelé města více chodit do parku, myslím si, že je to také pozitivně ovlivní. 
Chceme okrašlovat duševně i fyzicky, protože si myslíme, že v dnešní době je duševní krášlení to nejpotřebnější. Tato doba je materialisticky zmasírovaná a lidé jsou frustrovaní a agresivní. Mám pocit, že někteří lidé už mají dost komerce. Pořád se opakuje jen má dáti a dal. Já se nikoho neptám, co bude chtít za pomoc, nic také nenabízím. Jen se ptám, jestli někdo chce něco udělat a lidé na to slyší. Když se s tím ztotožní, mají dobrý pocit a nepotřebují peníze. Myslím si, že je to takový celkem pěkný duch střední Evropy, ne taková ta vypjatá honba za ziskem, která nám není vlastní. Život má i mnoho jiných dimenzí. 



AUTOR: Zuzana Klementová

1-7 of 7