BUDOUCNOST ?

Co si broďák představí pod tímhle pojmem? Věřím, že svůj park… a není divu - protože ten je místním chrámem… zámkem… hradem... čímkoliv, co jinde láká místní či turisty. Přespolní nám závidí geniální terén, který vytvořila příroda a kterého se tu naši předci chopili s genialitou obdobnou...

Neměli bychom ale žít jenom z podstaty,  čas běží a bylo by fajn, kdyby i na nás příští generace mohly vzpomínat v dobrém. To je
i pádný důvod k hledání konsenzu, k čemu tuhle nádheru vlastně máme - zda park ke svému správnému fungování potřebuje vybudovat či opravit různé stezky; svodnice vody; ošetřit dřeviny; dosadit keřové patro; chytře bránit erozi půdy; mít lavičky tam, kde mají lidé potřebu zastavit se a chvíli spočinout; zřídit prostory vhodné pro drobnou či nekonvenční kulturu; mít tu a tam místa, která budou ke hře lákat nejmenší a umožní relaxaci jejich rodičům; vědět, co smysluplného v parku mohou dělat teenagerové nebo senioři; nezapomenout na nutné prvky ochrany přírody – třeba na ptačí kamarády nebo vzácnější druhy rostlin či hub...  / a nebo zda jde jenom o jakýsi zelený kus města, kam se odebereme, když se nám přestane chtít koukat do kamenů a asfaltu...

Na takhle složité téma nemůže stačit jeden člověk ani jakákoliv jedna (izolovaná) instituce. Řešení musí  „vyrůst“ jako košatý strom. Náměstí se dá vydláždit tak nebo onak – v případě nutnosti lze stav obratem změnit... S parkem je to o mnoho složitější – jen dřeviny rostou desítky let…

? ? ?

Proto by nejspíš měl by vzniknout průběžný „kulatý stůl“ u kterého se pod organizací vlastníka parku několikrát ročně budou rády a v klidu scházet subjekty (či jedinci), které chtějí a mají k parku co říci. Tedy místo, kde nikdo nebude na pranýři a nikdo nebude mít předem navrch.

Jenom různorodá diskuse může přinést nadčasová řešení.

Co je ale možná ještě důležitější = nezbytný garant veškerého dění kolem parku a okolí - jakýsi „pan PARK“. Osoba, která bude napříč všemi běžnými způsoby uvažování sledovat osud parku jako synergického celku a bude se nějak podílet se na všech krocích od těch nejmenších údržbových až po dlouhodobé vize. Protože bude muset mít spoustu dalších pomocníků, je vcelku jedno, jestli půjde
o šikovného správce, zahradníka, úředníka nebo třeba zastupitele... jde hlavně o to, aby vnímal park v komplexu jeho vlastností
a funkcí a jednotlivé kroky v péči o něj pomáhal volit tak, aby neblokovaly nutné kroky další a vedly někam (nikoliv nikam).

Všichni přece dobře víme, že každá velká věc, která se kdy povedla, začínala skoro vždycky u jednoho zapáleného člověka.

Pěkný pojem, odposlechnutý od pražských spolků, je HODINÁŘ. Brodský park již dlouho čeká na profesionálního HODINÁŘE, který ví, co tak složité soustrojí potřebuje (a když náhodou neví - ví, kde se má poradit).