Park Budoucnost - textová část - arch. Sendler, 2009

přidáno: 28. 5. 2011 16:24, autor: Redakce Budoucnost   [ Aktualizováno 29. 5. 2011 3:44 uživatelem Jan Štrobl ]
Tam, kde potok opustil zelené bohatství městských lesů a nadmul se ještě několikrát rybníky, za městskými hradbami z pobřežních bažin krok za krokem a rok za rokem vyrůstaly do okolních svahů sady, park pro budoucnost.

Havlíčkovy sady – park Budoucnost má své důležité místo v urbanismu, historii i životě Havlíčkova Brodu.

Urbanismus

Park budoucnost hraje významnou roli v urbanistické struktuře města. Bezprostředně navazuje na historické centrum – náměstí a vytváří severojižní zelenou osu města. Ta nasedá na východo-západní zelenou osu města tvořenou korytem a zeleným pásem řeky Sázavy. Historicky důležitý tah městem ve směru sever – jih, který propojoval dvě městské brány, podporuje důležitost městotvorného směrování území parku Budoucnost.  Park je situován do údolí potoka s kaskádou rybníků a volně přechází do krajiny. Z východu na park navazuje, jak bylo již naznačeno, centrum města a zástavba z poloviny 20. století. Západní hranice je charakteristická kobercovou zástavbou, jíž dominuje neestetický obraz současné „satelitní“ výstavby. Část území je také bezprostředně napojena na dopravní komunikaci č. 34, která slouží jako obchvat města (ve směru na Žďár nad Sázavou a Čáslav). Na severu území, před lesem Vlkovsko, navazuje na obec Vršovice a východní hranici tvoří zahrádkářská osada. Dvě hlavní zelené osy města mají i své funkční předurčení. Východo - západní by měla být směřována ke sportovnímu využití – stadiony, kurty, bazény a severo – jižní pak k rekreačnímu využití.

Vzhledem k malé rozloze města v kontrastu s rozlohou parku Budoucnost je jisté, že je spádovou rekreační oblastí pro celé město.

Historický vývoj vtiskl parku několik negativních stop. Kompoziční přerušení je nejbolavější u objektů zimního stadionu. Pro lokalitu je také bariérou rozvoje nezcela vhodně zakomponovaného koupaliště a tenisové kurty. Zcela zásadně brání rekreaci obyvatelstva také zahrádkářská kolonice na břehu rybníka Cihlář.

Vlastní řešené území, které v sobě začleňuje park Budoucnost a napojuje se u Cihlářského rybníka na krajinu je dotčeno několika liniovými zásahy. Nejbolavějším z nich je komunikace č. 34. Další silnice zasahující do struktury území jsou spíše místního obslužného charakteru.  


Historie
Historická stopa v parku je velmi silná a je ji nutné při práci brát na vědomí.
Roku 1886 byla první ustavující schůze okrašlovacího spolku „Budoucnost“. S úpravami celého území se začíná nejprve v Kalvárském lese. Úmysly spolku byly velkorysé, velkoleposti se podbízela terénní konfigurace celého prostoru. Nabízelo se založení rozsáhlého komplexu sahajícímu až k Vlkovsku (cílem je tento koncept v současnosti obnovit).
V 80. a 90. letech 19. století začínají být budovány chodníky, sázeny aleje, prázdná místa svahů jsou osázena stromy, sázejí se živé ploty podél cest. Od roku 1887 disponoval spolek vlastní školkou s 20000 kusy dřevin, která zajišťovala realizaci velkorysých plánů spolku. Roku 1888 je založena hlavní promenáda na svahu nad rybníkem Hastrman a roku 1890 obdržel darem spolek pavilon od Ing. Šupicha, který je umístěn na konci této promenády. Další pavilon byl na ose od Šupichova pavilonku směrem ke Kalvárii.   
K areálu byly postupně připojovány další části – les pod Břevnickou, prostor podél rybníků Obora a Valšička a příkopy mezi městskými hradbami u rybníka Hastrman. Pro snadný nástup do parku od města byla prokopána hradební zeď v těsném sousedství kaple sv. Barbory kostela Nanebevzetí panny Marie.
Další úpravy pokračovaly i na počátku 20. století. V areálu byly roku 1913 umístěny dva smrkové pavilonky – Burešova bouda (pod Cikánským kopcem) a další u Vlkovska pod rybníkem Hajdovcem (za dnešním lomem) – Prušákova bouda. Dále byl postaven Weidenhoferův pavilon a v kotlině zřízeny tenisové kurty.  Přechodně byl zřízen také prostor pro děti. V rámci romantických úprav byla zřízena umělá skaliska u Hastrmana a u Rantejchu. Úpravy parku byly městem podporovány, neboť  se místo stávalo důležitou kulturní složkou města zvláště při pořádání kulturních událostí.
6. 12. 1919 obec od spolku odkoupila veškerý majetek a převzala jej do své správy a dosavadní název „Budoucnost“ byl změněn na Městské sady Havlíčkovy.  15. 9. 1924 byl odhalen pomník Karla Havlíčka Borovského. V parku jsou umístěny také tyto pomníky – deska zakladatele parku  Josefa Bureše a dr. Miroslava Tyrše, busta matky Karla Havlíčka – Josefíny Havlíčkové a busta Bedřicha Smetany.
Ve 20. letech se park stává kulturním městským střediskem (divadlo, hudba). Ve 2. polovině 20. st. se začíná s dalšími úpravami, jako zavedením veřejného osvětlení parku a odstraněním starých pavilonů, kromě Šupichova. Rybník Hastrman skýtal zázemí silné tradici hokeje (bruslařská bouda). V 50. letech byl hokej z Hastrmana přesunut na betonovou desku do rokliny, která se pak stala základem zimního stadionu, který byl také v 50. letech postaven.

Širší vztahy
Lokalizace řešeného území v struktuře města a její návaznost na liniovou infrastrukturu vodních toků (modrá) a dopravních komunikací (červená).

Prostorové členění
01 městský park u Hastrmana
02 rokle
03 u Rantejchu
04 naučná stezka u koupaliště
05 u Cihláře
06 u Vlkovska

Problémová mapa – voda
01 – zatrubnění potoka v oblasti zimního stadionu
02 – prostorové svázání koryta potoka stavbou koupaliště a tenisových kurtů
03 – zablokování pravého a části levého břehu rybníka Cihlář zahrádkářskou kolonií, což znemožňuje rekreaci
04 – zmeliorované koryto potoka

Problémová mapa – komunikace
01 – nevhodné kompoziční a provozní řešení
02 - nevhodné kompoziční a provozní řešení
03 – nevyřešená návaznost komunikací, chybějící chodníky a přechody pro chodce
04 – komunikační limit v území – průchod tunelem pod komunikací č. 34
05 - komunikační limit v území – průchod tunelem pod komunikací č. 34

Problémová mapa – zeleň
01 – kompozičně a esteticky nevhodné výsadby keřů
02 – dřeviny bránící výhledu na hladinu Hastrmana, město, pomník K. H. Borovského a Šupichův altán   
03 – zahuštěný porost s nevhodnými výsadbami stromů
04 – kompozičně a esteticky nevhodné zahuštěné výsadby keřů  

Problémová mapa – vybavenost
01 – esteticky a bezpečnostně nevhodné dětské hřiště
02 – pomník obětem 2. sv. války s nevhodnými výsadbami
03 – nekvalitní sportovní hřiště
04 – nefunkční prostor s lavičkami
05 – neestetické odpočívadlo
06 – nedostatečná a nekvalitní vybavenost lokality Vlkovsko

Problémová mapa – urbanismus
01 – zimní stadion – je jasnou bariérou ve vývoji celého území. Do prostoru nezapadá hmotově a vytváří špunt v celém parku. Zásadním problémem je jeho uzavření údolí pro plynulý komunikační tah. Jeho odstranění by rozšířilo možnosti území.
02 - silnice č. 34 zásadním způsobem přetíná území a způsobuje kolizi v rozvoji území, ale je i brzdou pro rozvoj pěších a cyklo tahů. Je také vzhledem k vysoké hustotě provozu potenciálně nebezpečná vzhledem k pohybu dětí v řešeném území.
03 – koupaliště a tenisové kurty – svou funkcí odpovídají tyto prostory koncepci parku. Zcela nevhodné je ovšem jejich architektonické řešení. V této lokalitě by bylo možné uvažovat o smělejším koncepčním řešení a napojení vodních atrakcí na rybník Cihlář.
04 -  zahrádkářská kolonie zcela zásadně blokuje rozvoj lokality u rybníku Cihlář. Zabírá pravý břeh rybníka, který je zcela pro veřejnost nepřístupný.
05 - zahrádkářská kolonie zcela zásadně blokuje rozvoj lokality u rybníku Cihlář a brání propojení lokality s oblastí Vlkovska.

Současný stav
01 - Okolí rybníka Hastrman a Obora je důležité pro rozvoj celého parku. Návaznost na město tento prostor předurčuje k transformování do formy městského parku - parteru. Je zde poměrně silná historická stopa (Šupichův pavilon, městské hradby, památník K. H. Borovského a další), které je nutné respektovat. Současně je třeba očistit prostor od nánosů nevhodných zásahů (zeleň - výsadby keřů, komunikace – nevhodné trasování a povrchy, vybavenost – nefunkční a neestetická). Funkčně je plocha velmi důležitá pro městskou rekreaci a kulturní život a komunikačně zajišťuje napojení na další části města a parku.

02 – Zásadním problémem této plochy „rokle“ je zimní stadion, který je bariérou pro propustnost komunikačních a kompozičních tahů parkem. Tato lokalita je poměrně obtížně bezbariérově přístupná, cestní síť je spíše přírodního charakteru a za zhoršených podmínek (déšť, zimní období) i nebezpečná. Hřiště neodpovídá požadavkům na kvalitní sportovní vybavenost, mobiliář je nedostačující, zábradlí chybí nebo neodpovídá estetickým a funkčním požadavkům. Zeleň má charakter téměř lesního porostu.

03 – Prostor v okolí Rantejchu má vysoký potenciál pro rozvoj rekreace. Lesní porost a rozvolněná skupina stromů na levém břehu potoka vytváří prostředí pro extenzivní rekreaci, volné prostory podél potoka pak pro rekreaci intenzivní. Současná vybavenost a kompoziční uspořádání ovšem tomuto předpokladu neodpovídají. Cestní síť v prostoru kolem potoka nejsou zcela funkční, problémy nastávají v návaznosti na další části parku. Zeleň zahuštěných keřových výsadeb neodpovídá charakteru místa a nevytváří pocit bezpečí.

04 – Tato lokalita je kompozičně ucpaná koupalištěm s tenisovými kurty. Na vlastní rozvoj parku v této zóně zbývá pouze zbytková část pozemků podél potoka. Prostor je napojen tunely pod silnicí č. 34 na okolí, cestní síť je chaotická. Místo je charakteristické množstvím neestetických technických staveb, které bude nutné revitalizovat.

05 – Prostor kolem rybníka Cihlář má vysoký potenciál pro rozvoj rekreace. Zásadním problémem je ovšem zahrádkářská kolonie, která blokuje přístup k vodní ploše a je bariérou v návaznosti parku na území Vlkovska. Problematické jsou také dopravní vazby.

06 – Areál lesů a soustavy rybníků Vlkovska, je cílem pro krátkodobou rekreaci. Chybí dostatečná vybavenost mobiliářem a sociální zázemí. Kvalitní prostředí je provázáno nedostačující cestní sítí, kde dochází ke kolizi pěších, cyklistů a motorové dopravy.

Koncepce
Principy návrhu
  • zachování maximálního počtu perspektivních dřevin, kácení v závislosti na kompozičních a pěstebních aspektech
  • trasování cestní sítě ve vztahu k celkové kompozici i ve vztahu k maximální bezbariérovosti (bezbariérovou dostupnost považujeme za zásadní)
  • z tohoto principu vycházející zpevněné plochy a cesty podřízené stávajícím a budoucím potřebám provozu
  • citlivé doplnění vybavenosti vycházející z principu celkového návrhu
  • volné travnaté pobytové plochy jako základní prvek rekreační a herní vybavenosti
  • dětská hřiště spíše funkční, moderní, přehledná a bezpečná
  • kavárny s WC, altány proti dešti, pítka, informační systém
  • amfiteátrové lavice ze dřeva, lavice s opěradly, sedací prvky
  • lampy VO podél hlavních tahů a odpadkové koše
  • pocitová bezpečnost prostoru a logická bezproblémová údržba.
  • mimo vzdělávacích programů naučných stezek, zaměřené doporučujeme ve vybrané části území zřídit tzv. „Havlíčkovu naučnou stezku“ s výběrem mistrova stále živého odkazu. (příklady viz str. 37)


Základní koncepce revitalizace parku Budoucnost je převzata z myšlenky zakladatelů – propojit městský park s lesy Vlkovska a vytvořit tak oázu klidu a odpočinku, která navazuje na centrum města a prochází do krajiny. Koncepce návrhu se rozvíjí v několika rovinách.
  1. Základním prostorotvorným činitelem jsou průhledy a kompoziční vazby mezi objekty a hlavní prostorové vazby závislé na urbanismu města (nástupy do parku a prostupy parkem, vtažené budovy a protínající komunikace, vazby na obytnou zástavbu).
  2. Na tyto základní prostorové vztahy navazují liniové objekty komunikací a vodoteč. Cestní síť má za cíl jasně a bez kolizně, ve větší míře i bezbariérově propojit park ve směru jih – sever a východ – západ. Komunikace jsou rozlišeny podle hierarchie a povrchu na cesty pro pěší a cyklisty, cesty pouze pro pěší, přírodní stezky (nejsou bezbariérové) a lávky naučné stezky. Vodoteč protíná lokalitu ve směru sever – jih a je doplněna rybníky. Návrh ponechává stávající konfiguraci vodního toku s rybníky, pouze v několika momentech vodoteč upravuje. V oblasti Vlkovska je v rámci revitalizace vodního toku navržen mokřad, v oblasti koupaliště pak naučná stezka podél revitalizovaného potoka. Parter při rybníku Rantejch nabízí zpřístupněný potok pro rekreaci.
  3. V rámci provozu jsou v prostoru navrženy v závislosti na docházkové vzdálenosti od města sociální zařízení (u Hastrmana, u Rantejchu a v lomu ve Vlkovsku). Funkce jsou v parku rozloženy podle návaznosti dané lokality na město a podle potenciálu biotických a abiotických podmínek. V parku bude uplatněno celé spektrum funkcí – dětská a sportovní hřiště, vodní plochy spojené se sportovní aktivitou, posezení ve formě parkových lavic, amfiteátrových lavic a bodových sedátek, prostory pro kulturní vyžití, kavárny se sociálním zázemím, prostory přírodních území s naučnými stezkami, infosystémy a altány.
  4. Koncepce počítá s rozvojovými plochami pro park (zimní stadion, oblast nad koupalištěm, zahrádkářská kolonie u Cihláře). V rámci návrhu je také nastíněno schéma obslužnosti parku policií a RZP.


Návrh
01
Lokalita u rybníku Hastrman je předurčena stát se městský parkem s širokou plejádou funkcí a vybavenosti. Nástup do parku směřuje osově na pomník K. H. Borovského, který tvoří spolu s Šupichovým pavilonem dominantu stráně na levém břehu rybníka. U městských hradeb jsou vytvořeny dva partery – pobytový s trávníkem a polyfunkční parter s vybaveností. Je zde umístěna kavárna se sociálním zázemím, polyfunkční zpevněná plocha (MZK) a dětské hřiště. Tyto partery pak přecházení v podobě mol nad vodní hladinu Hastrmana. Dřevěná mola slouží jako pobytová (částečně se sedacími schody), jsou několika úrovňová a umožňují kontakt s vodou. Je na nich možné pořádat kulturní vystoupení a jsou kompozičně doplněna vodní vegetací. Jako přírodní hlediště a amfiteátr slouží svah na levém břehu Hastrmana s lavicemi. Cestní síť je upravena co možná provozně nejčistěji a navazuje na další tahy. Hlavní komunikace jsou dlážděné (kamenná kostka), ostatní mají povrch z MZK v kombinaci s kamenem. Celý prostor je očištěn od keřových výsadeb. Stráň nad Hastrmanem je vyčištěna, prosvětlena a zprůhledněna. Umožňuje pohledovou komunikací mezi pomníkem K. H. Borovského, altánem, městem a parterem. Prostor kolem rybníka Obora je vyčištěn, doplněn lavicemi a trvalkovými záhony. V blízkosti zimního stadionu u potoka je umístěna umělá lezecká stěna pro bouldering - „bouldrovka“.  

02
Prostor „rokle“ je nejproblematičtějším prostorem v celém parku. Stavba zimního stadionu zcela zásadně zasáhla do propustnosti tohoto úseku. Hlavním cílem je tedy revitalizace cestní sítě a její maximální bezbariérovost. Propustnost prostoru ve směru východ – západ je zajištěna schodištěm, které je v návrhu protaženo až ke sportovnímu hřišti. Sportovní hřiště spolu s hřištěm pro děti je umístěno v místě hřiště stávajícího. Sportovní hřiště s kvalitním herním povrchem je navrženo jako polyfunkční s lavicemi pro diváky. Dětské hřiště je přírodního charakteru a zázemí prostoru je tvořeno altánem a sedacími prvky. Porosty je doporučeno udržovat lesnickým způsobem.

03
Prostor u rybníka Rantejch je důležitou rekreační oblastí, která je rozčleněna podle intenzity údržby a užívání na dvě části. Extenzivní část je na stráni na levém břehu potoka a je zde vytvořena prosvětlená louka s altánem a lavicemi. Prostor je propojen pěšinami a navazuje na lesní porosty.
Intenzivní část – parter u potoka je hlavní rekreační zónou, která je z velké části tvořena pobytovou loukou. Je zde umístěna kavárna (popřípadě pouze WC) a dva altány s posezením. Pro děti je zde situován síťový herní prvek, drobnější herní prvky a uzavřená hřiště pro malé děti. Podél zvlněného potoka je trasována cesta, která navazuje na „pláž“ s pobřežní vegetací a samotné koryto potoka. Tato cesta je propojena s cestou po levém břehu lávkami. Hranici území tvoří skupina stromů, která je určena jako bariéra od ulice Chotěbořské.            

04
Prostor kolem koupaliště je velmi problematický. Je vyřešen jako naučná stezka kolem zrevitalizovaného koryta potoka. Celé území je ponecháno přirozené sukcesi. Nástup na stezku je altánem s umístěnými informačními panely. Stezka vede po lávce nad porosty s vodou. V prostoru jsou umístěna sedátka – pozorovatelny a informační objekty. Pokud návštěvník nechce projít územím touto stezkou může využít chodník podél koupaliště. Stávající parkoviště je upraveno a je přednostně určeno pro osoby se sníženou schopností pohybu.

05
Prostor kolem rybníka Cihlář má také své prostorové omezení a to ve formě zahrádkářské kolonie, která zabraňuje přístupu k vodě a v propojení s oblastí Vlkovska. Proto navrhujeme tuto kolonii zrušit či alespoň zredukovat v pásu kolem vodní plochy. Po levém břehu je po pláži rybníka vedena stezka s altánem, která navazuje na stezky v oblasti lesů Vlkovska.

06
Oblast Vlkovska má sama o sobě vysoké přírodní hodnoty, které lze využít při krátkodobé rekreaci. Nástup je opět akcentován altánem s infosystémem. Prostor je rozšířen o revitalizovaný potok s mokřadem a na něj navazující naučnou stezku, která probíhá po lávce doplněné pozorovacími moly. Další komunikace následuje stávající silnici a je doplněna lavicemi a odpadkovými koši. Cílem trasy výletníků by měl být lom s kavárnou a zázemím pro rekreaci.             

Mobiliář
Objekty vychází z jednotné koncepce propustné kostky, která v sobě skrývá jednotlivé funkce. Prosklená kostka se zázemím ve středu je kavárnou s WC, kostka s boxem zázemí může sloužit jako samostatné WC, kostka se zastřešením slouží jako altán a je doplněna sedacími prvky, infosystém je doplněn o segmenty stěny s informacemi.
Sedací mobiliář – v parku jsou použity tři druhy mobiliáře. Klasické parkové lavice s opěradlem, velké „amfiteátrové“ lavice monolitické dřevěné a sedací kostky dřevěné a betonové.
Prostor je doplněn odpadkovými koši, informačními tabulemi a lampami VO podél důležitých komunikací. Komunikace a schodiště ve svazích jsou v nutných místech doplněny z bezpečnostních důvodů zábradlím čistých forem.             

Park Budoucnost - arch. Sendler - architektonická situace

Comments