HISTORIE OKRAŠLOVACÍHO SPOLKU BUDOUCNOST 1886 - 1919

Datum přidání: May 22, 2011 6:38:24 PM

BUDOUCNOST,

spolek pro okrašlování královského města

Německý Brod a okolí

1886-1919

Zdeněk Šikula 2009-2011

Motto:

Ne ve slovech, ale skutcích spočívá „Budoucnost“ naše.

Věnováno obnovenému okrašlovacímu spolku „BUDOUCNOST“

ze dne 10.10.2010

Úvod

Od 2. poloviny 19. století začíná v Českých zemích rozvoj spolkové činnosti. Jsou zakládány různé typy spolků se zaměřením na zájmovou a veřejně prospěšnou činnost. Např. divadelní, literární, pěvecké, turistické, tělovýchovné, dobrovolných hasičů, okrašlovací apod. Vznikají i občanské besedy, které umožňují různorodou činnost. Většina z nich podporuje myšlenky národního uvědomění a občanské společnosti. Liší se navzájem nejen svým zaměřením, rozsahem činnosti, ale i vlivem a úspěšností.

Významnou roli tu hraje především vrstva české inteligence, úspěšných podnikatelů, živnostníků, ale nemalý podíl mají i běžní občané. Stejná tendence se projevuje v Německém Brodě.

Ustavení, činnost a zánik spolku.

Ustavení spolku.

„Počátkem roku 1886 ve skupině přátel byl pronesen návrh, aby ve městě byl dle vzoru ostatních měst založen spolek okrašlovací. Toto komité pánů (Burian Václav, Raupach Ferdinand, Spurný Jan, Švácha František, Slavík Václav a Bureš Josef) svolává na den 9. května ustavující schůzi. Účastní se jí 43 pánů. Dr. Prušák Konrád ve své velmi emotivní a přesvědčivé přednášce hovoří o prospěšnosti a účelnosti takového spolku. Poté je zvolen předsedou spolku Burian Václav (měšťan), místopředsedou Vančura Antonín (děkan), jednatelem Bureš Josef (učitel) a devítičlenný výbor.“

Tím byl ustaven spolek „Budoucnost“ se 14 členy zakládajícími a 193 členy řádnými.

Okrašlovací spolky vznikaly v mnoha obcích a městech, z blízkého okolí např. v České Bělé, Chotěboři, Přibyslavi, Malé Losenici, Malči, Úsobí, Polné, Světlé, Ledči, Humpolci.

Stručný přehled činnosti spolku.

Spolek začal postupně budovat park ve východní části města. Jeho předchůdcem byly tzv. „Štěpánčiny sady“ (založeny na východní stráni nad rybníkem „Rantejch“ na počest sňatku Rakousko-Uherské korunní princezny Stéphanie se Belqique a korunního prince Rudolfa Rakouského 10.5.1881). Parkem protéká Cihlářský potok, na kterém je několik rybníků. Základem parku se stal obecní les na stráni mezi „v. Trojicí“ a „Kalvarií“. Postupně se park rozšiřoval nákupem a úpravou dalších pozemků.

1886

dne 9.5. 1986 na ustavující schůzi spolek založen, zvolen předseda Burian Václav (měšťan), místopředseda, jednatel a devítičlenný výbor
vydány stanovy spolku, viz příloha č. T-02
učiněn návrh na založení parku, rokováno o koupi pozemku od p. Jandy
úpravy cest u „sv. Trojice“ a na „Kalvarii“
usneseno požádati o potvrzení svéprávnosti spolku

1887

úpravy cest u rybníka „Valšička“, podél rybníka „Hastrman“, rybníka „Obora“, až po les „Kalvarie“, podél klášterní zahrady a další
založena spolková školka k pěstování sadby stromků a keřů pro park, nakoupeno 20.700 kusů dřevin, do parku vysazeno 7.362 kusů dřevin
zvolení dvou revizorů spolkových účtů
vyložení subskripčnívh listin ve prospěch spolku, získáno 72 zl. 55 kr.
uskutečněn výlet v lese „Kalvarie“

1888

prorektorem spolku zvoleno Městské zastupitelstvo
poděkování za přízeň spolku Dr. Prušákovi Konrádovi (odchází do Prahy) a jeho jmenování čestným členem spolku
usneseno koupit pozemek od p. Jandy pro založení parku
k financování parku (především pozemků) vydáno 200 kusů dlužních úpisů po 10 zl.
výsadba stromů a keřů kolem rybníka „Hastrman“ a stráně nad rybníkem „Rantejch“ a další, celkem vysázeno 18.310 kusů sadby
po úpravách schválen plán založení a výsadby parku od ledečského zahradníka p. Brambergra

1889

pokračuje další výsadba, celkem vysazeno 27.810 kusů stromů a keřů
ze svých funkcí se z důvodu vnitřních sporů (spor o loďku na rybníku „Hastrman“) poděkoval předseda spolku Burian Václav a jednatel spolku Bureš Josef (ten vzal rezignaci zpět)
na mimořádné valné hromadě zvolen předsedou spolku Kabeláč Václav (lékárník)
koupě pozemku od J. Jandy o výměře 2,40 ha pod „Kalvarií“ za 2.000 zl., jako základ pro založení parku
uskutečněn výlet v lese „Kalvarie“

1890

schválena výstavba dvou pavilonů dle návrhu inž. Šupicha Josefa (stavitel)
pavilon postavený na hřebeni „Kalvarie“ nad koncem „promenády“ byl inž. Šupichem darován spolku („Šupichův pavilon“)
druhý (Weidenhofferův) pavilon byl zakoupen
zakoupen pozemek od p. Zdeborského
pokračováno v úpravě cest a výsadbě na koupeném pozemku, celkem bylo vysazeno 13.992 kusů sadby
vybírány mimořádné příspěvky

1891

inž. Šupich Josef byl za darování pavilonu jmenován čestným členem spolku
dokončeny partie parku u pavilonu, ve stráni nad rybníkem „Hastrman“, u sirotčince a v zadní části parku, celkem vysazeno 11.251 kusů sadby
jako mimořádné příspěvky vybráno 85 zl. 50 kr.

1892

otevřeno „rejdiště pro malé dítky“ (hřiště) v prostoru za školou
opravy a čištění cest a porostů

1893

udržování v pořádku vše, co spolkem bylo zřízeno
nové podniky žádné

1894

parku byl propůjčen pozemek (obecní lesík a louka) pod březnickou silnicí
jednatel spolku předložil plán na parkovou úpravu převzatého pozemku

1895

nakoupeny pozemky, pole od dědiců Suchánkových a valy, bývalé příkopy městských hradeb u rybníka „Hastrman“, hradební příkop od p. Štáfla
půjčka od Městské spořitelny ve výši 2.000 zl na umořování kupní ceny těchto pozemků

1896

Jirsíkovo náměstí propojeno novým vchodem do parku přes bývalé hradby a děkanskou zahradu, kolem staré školy

1897

pokračování v parkové úpravě u hradeb za školou zastaveno pro nedostatek peněz
vybrány mimořádné příspěvky, celkem 85 zl. 50 kr.

1898

pokračováno v parkové úpravě u hradeb za školou a před děkanstvím
získán byt pro hlídače parku v bývalém domku zahradníkově u lesa pod „Kalvarií“

1899

usneseno poříditi plán celého parku
partie v parku u hradeb doplněny sadbou
školka spolková pro sadbu z místa za školou byla přemístěna na obecní pozemek u sv. Trojice

1900

nová část parku u hradeb dokončena

1901

výsadba a úprava křovin, chodníků a cesty u rybníka „Hastrman“

1902

meliorační úprava louky pod rybníkem „Rantejch“
regulace potoka u „sv. Trojice“

1903

předsedou spolku zvolen Dr. Eduard Brzorád (notář, starosta)
Kabeláč Václav (lékárník, starosta) zvolen čestným členem spolku za 14 roků jeho předsednictví
pokračují práce na úpravě louce pod rybníkem „Rantejch“
nákup pozemku, zahrada na valech, od p. Nedbala
zasypány bývalé hradební příkopy mezi starou školou a pohledskou silnicí v okolí rybníka „Obora“, osázeny a připojeny k parku

1904

předsedou spolku zvolen Matějka Tomáš (okresní hejtman)
další práce a kladení drenáže na louce pod rybníkem „Rantejch“
spolek přistoupil za člena „Svazu českých okrašlovacích spolků“
jednatel se zúčastnil sjezdu delegátů „Svazu“ v Praze
všech 200 kusů dlužních úpisů po 10 zl., které byly vydány roku 1888, bylo již splaceno
pokračují práce na bývalé Nedbalově zahradě
započaty práce na zřízení tenisového hřiště na louce pod rybníkem „Rantejch“
odkaz 400 K po zemřelém zakládajícím členu Kalinovi Ferdinandovi, bude uložen jako „Fond Kalinův“

1905

valné hromady delegátů „Svazu“ se zúčastní jednatel
obec připojuje k parku další část valů k úpravě na park
rozšířena hlavní parková cesta „promenáda“
práce na bývalé Nedbalově zahradě byly dokončeny

1906

přijaty nové stanovy spolku
jednatel spolku Bureš Josef byl jmenován čestným členem spolku za jeho práci pro spolek v trvání 20 roků
spolek oslavil 20. výročí založení přátelskou schůzí a koncertem v parku
druhá valná hromada „Svazu“ se konala v Německém Brodě
-některé stromy v parku pojmenovány jmény mužů vynikajících, např. „Havlíčkova bříza“, Kollárova lípa“, Žižkův dub“
práce na úpravě cesty do „Vlkovska“
dokončeny práce na místě zavezeného bývalého hradebního příkopu u rybníka „Rantejch“

1907

z povinností jednatele byly dle nových stanov vyčleněny povinnosti pokladní a účetní, bude volen pokladník spolku
louka pod rybníkem „Rantejch“, kde je zřízeno tenisové hřiště, byla pojmenována „Údolí pod Ptákem“
úprava cesty do „Vlkovska“ pokročila až k rybníku „Hajdovec“

1908

jednatel spolku Bureš Josef odmítá přijetí další volby, poukazuje jednak k nevděku a k žádné uznalosti jeho dlouholeté práce
jednatelem spolku zvolen Svoboda Jan (gymnasiální profesor)
zakoupen pozemek u rybníka „Hajdovec“ od p. Mareše
pokračují práce na cestě k „Vlkovsku“ a na stráni nad rybníkem „Hastrman“

1909

započaty práce na úpravě v místech u jatek
prováděny udržovací práce
nedostatek peněz

1910

další úpravy na hrázi rybníka „Rantejch“
omezení návštěv parku jen na denní dobu
ustavující schůze „Svazu osvětového“, odboru německobrodského se zúčastnil jednatel spolku

1911

rezignace předsedy spolku Matějky Tomáše (z důvodu jmenování vrchním dozorčím místodržitelským radou v Jičíně)
poděkování předsedovi za jeho dvanáctiletou činnost ve prospěch spolku
kritika odborníků na špatnou údržbu sadu, především stromů a keřů
stížnosti členů výboru spolku na nekonání výborových schůzí
za tento rok nebyla Výroční zpráva vydána tiskem jako obvykle, ale jen uveřejněna v místních „Neodvislých listech“, pro nesouhlas členů v dalších letech bude pokračováno v původní tištěné formě
debata o důvodech kácení kaštanové aleje v ulici Beckovského
návrh „Svazu okrašlovacích spolků“ na seskupení v krajské odbory, přijato

1912

předsedou spolku zvolen Dr. Šubrt Eduard (starosta, zemský a říšský poslanec)
osázeny hráze u rybníka „Rantejch“, cesty k „Vlkovsku“ a holá místa ve stráni „Kalvarie“
na náklady městské rady byly v parku postaveny tři boudy, přístřešky před deštěm, jako imitace bud z lesů luhačovických. Bouda v novém parku byla nazvána „Burešova“ a bouda pod prachárnou nazvána „Prušákova“, třetí beze jména
rezignaci z výboru podává Dr, Drbohlav V. a poté i Dr.Šebesta František (ten ji později bere zpět)
oprava Weidenhofferova pavilonu provádí společně spolek a město
další úprava cesty do „Vlkovska“ pro nedostatek peněz odložena

1913

usnesení Obce o zrušení pily na „Poptáku“, zasypání náhonu a zřízení parku
opravena bývalá prachárna, bude jako kiosek využita restauratérkou pí. Sokolovskou

1914

oprava jezu pod rybníkem „Rantejch“
usnesení o zabudování pamětní desky v umělé skále pod splavem rybníka „Rantejch“ jednateli Burešovi Václavovi a prvnímu předsedovi (a sic) Dr. Prušákovi Konrádovi
výzva členům, aby nevystupovali ze spolku
protože sad se rok co rok rozšiřuje, ale pokladna v době všeobecné
drahoty se zmenšuje, usneseno jen udržovat sad, bez nových prací

1915

další diskuse nad textem pamětní desky
usneseno další schůze spolkové za doby válečné nekonati

Spolek dále po 4 roky vybíral příspěvek 2 K ročně a udržoval sady dle možností. Po válce byly schůze spolkové obnoveny.

1919

změny od poslední valné hromady: předseda spolku Dr. Šubrt Eduard rezignoval (z důvodu jmenování přednostou zdravotního oddělení ministerstva železnic v Praze), místopředseda spolku Šteflíček Jan zemřel, pokladník, rovněž zemřel, zastupuje ho člen výboru Riedl František (knihtiskař), zůstává jen jednatel spolku Svoboda Jan
předsedou spolku zvolen Bartůšek Antonín (ředitel městských úřadů)
rokováno o tom, co dále se sady a spolkem dělati

Zánik spolku

„17.7.1919 zpráva výboru spolku o jednání s obcí o dalším udržování sadů. Jsou předloženy tři možnosti:

buďto bude si spravovati spolek náš své sady, tj. na svých vlastních pozemcích a obec bude povina vydržovati dozorce tamtéž na vlastní náklad
spolek povede správu sadů stávajících sám, ale žádá od obce zvýšení subvence jak spolku, tak na vydržování spolkového hlídače obnosem nejméně 2.000 K
nabídnout obci, že jsme ochotni jednat s ní, by sady byly jí převzaty a dotázati se napřed, pod jakými podmínkami by buďto převzala veškeré udržování založených sadů za vedení odborné síly a s určením, že sady musejí sady navždy zůstati, aneb za jakých podmínek umožnila by spolku další vedení správy sadů“

25.9.1919 výbor spolku se usnáší, že valné hromadě bude předložen návrh na odevzdání sadů ve správu obce německobrodské

„Projednán přípis městské rady ze dne 15. září 1919 čís. 6464 (ze schůze 26. srpna 1919) – městská rada usnesla v této schůzi navrhnout obecnímu zastupitelstvu, by zdejší obec městská převzala od okrašlovacího spolku „Budoucnost“ do správy a vlastnictví veškeré sady a za účelem odborného jich spravování zřídila městského zahradníka. Zároveň zavázala by se obec, že sady od „Budoucnosti“ převzaté zůstanou na věčné časy sady a nebudou k jinému účelu věnovány. Do odboru, kterému budou přikázány věci sadů se týkající, budou přibráni tři zástupci spolku.

Poněvadž přijaty všechny podmínky výborem stanovené, usnáší se výbor všemi hlasy proti hlasu odb. učitele p. V. Ciranyho, jenž nechce se zříci vlastnictví spolku, avrhnouti valné hromadě, přijmout nabídku města a sady mu odevzdati“

„10.10.1919 se koná mimořádná valná hromada (přítomno jen 9 členů)

Předložen návrh na odevzdání sadů „Budoucnosti“ v majetek a správu obce, po rozpravě je návrh upraven takto:

spolek má se rozejíti a správa jeho odevzdati některému odboru, nejlépe zdravotnímu
aby mimo spolek jmenovala tři členy z obecenstva do tohoto odboru, jemuž sady připadnou

Návrh ten se přijímá“

Tímto aktem po 33 letech zaniká „ BUDOUCNOST“, spolek pro okrašlování královského města Německý Brod a okolí.

„Vlastní Smlouva postupní byla podepsána dne (datum nečitelné: x června 1920) za spolek předsedou Bartůškem Antonínem, jednatelem Svobodou Janem, členy výboru Riedlem Františkem a Cirány Václavem na straně jedné a starostou Něm. Brodu Husou Josefem na straně druhé. Smlouva obsahuje:

převod pozemků spolku na obec
převod pohledávky u Městské spořitelny ve výši 2.131 K 77 h na obec
ujednání postoupené nemovitosti navždy účelům sadovým zachovati a nikdy je nezciziti
smlouva sepsána dle usnesení Obec. zastupitelstva v Něm. Brodě ze dne 6. pros. 1919, jež schváleno bylo Okresní správní komisí dne 17.3.1920.“

Sady po převzetí obcí dostaly nový název „Městské sady Havlíčkovy“.

Vnitřní struktura spolku

Stanovy spolku

Tak jako ostatní obdobné spolky se spolek „Budoucnost“ řídil stanovami, které stejně jako povolení vlastní činnosti spolku podléhaly schválení c.k. místodržitelství.

Původní stanovy spolku z roku 1886

Stanovy spolku byly sepsány dne 19. března 1886 a zaslány c.k. místodržitelství, které podle vynesení ze dne 10. dubna 1886 čís. 27891 nezakázalo aby se zarazil spolek jmenovaný „Budoucnost“ pro okrášlení královského města Německého Brodu a okolí. Stanovy nabyly platnosti na ustavující schůzi spolku dne 9. května 1886.

Nové stanovy spolku z roku 1906

Nové navržené stanovy byly schváleny na výroční valné hromadě spolku dne 10. března 1906. Podáním ze dne 3. ledna 1887 byl návrh oznámen c.k. místodržitelství, které nezapovídá v základě zákona ze dne 15.listopadu 1867, čís. 134 ř.z., o právu spolčovacím, změnu stanov, kteráž spolkem „Budoucnost“ oznámena.

Oproti původním stanovám z roku 1886 se v nových stanovách správní výbor rozšiřuje o pokladníka (vyčleňuje se z původních povinností jednatele), počet výborů se snižuje na 8, právo hlasovat ve výboru mají i virilisté (zástupci korporací, které spolku dlouhodobě poskytují podporu), usnášení výboru musí být přítomna nadpoloviční většina, volí se dva

přehližitelé účtů (revizoři), valná hromada určuje výši a způsob placení členských příspěvků. Ostatní ustanovení se nemění.

Členové spolku

„čestní, kdož pro zásluhy o spolek po návrhu výboru valnou hromadou byvše zvoleni, hodnost tu přijmou
zakládající, kdož spolku nejméně 10 zl./20 K jednou provždy aneb přírodní plodiny, nástroje zahradnické a p. v téže ceně věnují
řádní, kdož se uvolí členský příspěvek 1 zl/2 K/ valnou hromadou určený příspěvek ročně najednou nebo v půlletních lhůtách odváděti.“

„Např. v roce 1886 při založení měl spolek 14 zakládajících a 193 řádných členů, v roce 1887 to bylo celkem 331 členů, z toho 285 členů z Německého Brodu a 46 mimo Německý Brod. Členy byly i různé korporace a spolky, např. z Německého Brodu: Náboženský spolek israelitský, Společnost „Vénů“ (jehož členové již několik roků před spolkem „Budoucnost“ uvažovali o založení městského parku), Musejní společnost, Občanská beseda, Řemeslnická beseda, Hospodářský spolek, Obchodní grémium, Sokol, jednota dámská „Eliška“, Obecní zastupitelstvo (Obec Německobrodská), Okresní zastupitelstvo, Pivovar právovárečného měšťanstva, Městská spořitelna, Občanská záložna, akademický spolek „Barák“ a z Humpolce Hospodářský spolek.

Čestní členové:

1888 Dr. Prušák Konrád
1891 inž. Šupich Josef
1903 Kabeláč Václav
1906 Bureš Josef“2

Funkce a orgány spolku

funkce volené: předseda, místopředseda, jednatel, pokladník (od roku 1907), výbor 9 členů (8 od roku1907), 2 přehlížitelé účtů – revizoři (od roku 1907). Volba se děje lístky a rozhoduje tu relativní většina hlasů.
funkce nevolené: do schůzí výboru jsou od roku 1907 zváni i virilisté (zástupci korporací podporujících spolek)
valná hromada je nejvyšším orgánem spolku, má rozhodovací pravomoci, koná se 1x za rok nebo na žádost 12 členů, v mezidobí její částečné funkce přebírá výbor spolku.

Státní dozor

Zeměpanskému komisaři přísluší právo každé valné hromadě býti přítomnu, za kteroužto příčinou každé odbývání shromáždění spolkových, oznámí se c.k. politickému okresnímu úřadu vždy na 24 hodin napřed, ve smyslu § 15. zák. o právu spolčovacím z 15.11.1867.

Rozejítí spolku

Kdyby spolek účelu svému dostáti nemohl, rozhodne valná hromada absolutní většinou hlasů o jeho rozejítí. Kdyby spolek se rozešel, připadně jmění jeho obci královského města Německého Brodu s výhradou, by se ho užilo k okrášlení města a jeho okolí.

Řízení (správa) spolku

Správu spolku obstarává valná hromada a zvolený správní výbor. Předseda zastupuje spolek navenek. Předsedu zastupuje místopředseda. Jednatel zajišťuje konkrétní činnost spolku dle usnesení výboru a valné hromady, podává zprávu výboru a valné hromadě. Do roku 1897 zajišťoval i funkci pokladníka, která byla v nových stanovách vyčleněna do samostatné volené funkce. Kontrolu účtů provádí dva přehližitelé účtů (revizoři). Další aspekty řízení jsou shodné jako u obdobných standardních spolků.

Valná hromada

Je nejvyšším orgánem spolku, rozhoduje o všech zásadních věcech týkajících se spolkových věcí. K platnému usnášení valné hromady jest zapotřebí, aby bylo přítomno aspoň 30 členů, kdyby se tento počet členů nedostavil, odbývá se za hodinu druhá valná hromada, nehledíc k počtu členů. Schvaluje činnost výboru a zprávy jednatelské. Volí orgány spolku na dobu jednoho roku.

Obvyklý program valné hromady: zahájení, kontrola počtu přítomných, oznámení nových členů, vzpomínka na zemřelé členy, čtení a schválení Protokolu z minulé valné hromady, zpráva jednatele o činnosti spolku (většinou písemná), zpráva o hospodaření spolku, zpráva revizorů účtů, důležitá usnesení výborových schůzí. rozprava k těmto zprávám, rozhodnutí o činnosti spolku na další období dle návrhu výboru, volby funkcionářů

spolku, volné návrhy členů, určení splátky 10 dlužních úpisů (po dobu jejich splácení), ukončení schůze. Program mimořádné valné hromady je určován dle projednávané věci. Z jednání valné hromady se vyhotovuje písemný Protokol.

Výroční valná hromada se koná pravidelně jednou do roka, a sice v měsíci lednu
Mimořádná valná hromada se koná, když o to požádá 12 členů

Správní výbor

Zajišťuje běžné řízení a spravování spolku a jeho jmění v mezidobí mezi valnými hromadami. Je volen valnou hromadou na dobu jednoho roku. Složení výboru: předseda, místopředseda, jednatel, 9 výborů (od roku 1897 dle nových stanou 8 výborů a pokladník). K platnému usnášení musí být přítomno nejméně 7 členů (od roku 1897 dle nových stanov přítomnost nadpoloviční většiny členů). Do schůzí výboru jsou od roku 1897 zváni i virilisté (zástupci korporací podporujících spolek).

Obvyklý program výboru: zahájení, kontrola počtu přítomných, čtení a schválení Protokolu z minulé výborové schůze, zpráva jednatele o činnosti od minulé schůze, příp. zpráva o příjmech a výdajích, rozprava k další činnosti spolku, oznámení přijatých darů, příp. další body, volné návrhy, schválení usnesení výboru. Z jednání výboru se vyhotovuje písemný Protokol.

Spolkové knihy

Protokol

Zápisy ze schůzí výboru, valných hromad výročních a mimořádných. Náležitosti protokolu: hlavička (druh jednání, datum, hodina a místo jednání, přítomní členové), zápisy jednotlivých bodů jednání, v závěru datum a podpis jednatele, předsedy, výborů.

Kniha členů

Seznam členů včetně zaplacených příspěvků, je vedená chronologicky.

Účetní kniha

Pokladní a účetní záznamy příjmů a vydání dle jednotlivých roků, na konci každého roku součet a přenos zůstatku do dalšího roku, je vedená chronologicky. .

Finanční hospodaření spolku

Účetnictví bylo vedeno v účetní knize s evidencí příjmů a výdajů v časové řadě. Základní složkou příjmů byly členské příspěvky, jejich výše se určovala dle stanov (2, 5 a 10 zl.). Dalším zdrojem byly finanční dary od členů spolku, korporací, obecního zastupitelstva a příznivců spolku. Finanční prostředky byly získány i vydáním 200 kusů dlužních úpisů v hodnotě 10 zl. v roce 1888, každý rok bylo losem vybráno 10 úpisů, které byly splaceny majitelům, celá emise dluhopisů splacena v roce 1904. Rovněž byla v roce 1895 uzavřena smlouva o půjčce od Městské spořitelny ve výši 2.000 zl., především k úhradě kupní ceny pozemků. Využito bylo i možnosti vyložení subskripčních archů (na úpis dobrovolných darů) v roce 1887 do obchodních závodů Menšíka Ferdinanda (majitel skladu tabáku a papírenského obchodu), Mussila Antonína, Tautze Františka a Veselého Jana (všichni majitelé obchodu ve střižním zboží), získáno 72 zl. 55 kr. Darovány byly i

některé dlužní úpisy, úroky z dlužních úpisů a ostatní drobnější finanční odkazy (vybrané na svatbách, u stolních společností v restauracích), od spolku „Vénů“ a podobně.

Významnou pomocí k podpoře činnosti spolku byly nepeněžní naturální dary od členů, korporací a příznivců spolku. Např.: dřevěný pavilon darovaný stavitelem inž. Šupichem Josefem, kámen, štěrk, písek a škvára na úpravu cest v parku, sadba stromů a keřů, travní semeno, stavební materiál, nářadí, železné zábradlí, poskytnutí povozů a potahů zdarma, barvy, krmení pro labutě a další.

Poznámka - Měna v období činnosti spolku:

do 1892 zlatý (zl., zlatka, zlatník)
1892 -1918 rakousko-uherská koruna (K, koruna)
od 1919 koruna československá (k, koruna)
přepočítávací poměr: 1 zlatý = 2 koruny

Pozemkový majetek spolku

Spolek budoval park na vlastních pozemcích a na pozemcích zapůjčených Obecním zastupitelstvem. Pozemky do vlastnictví získával odkoupením od původních vlastníků. Financoval je jednak z vlastních prostředků (členské příspěvky, finanční dary apod.) vydáním dlužních úpisů a půjčkou od Městské spořitelny.

Mimo tyto pozemky, které byly ve vlastnictví spolku, byly součástí parku také pozemky, které byly ve vlastnictví Obce Německý Brod a byly spolku propůjčeny.

Celková plocha parku k roku 1910 byla 14 ha 99 a, z toho 4 ha 33 a rybníky „Hastrman“, „Rantejch“, „Obora“ a „Valšička“ a 54,21 a městská školka.

Spolkové objekty v parku

1887 spolková školka, na propůjčeném pozemku u školní zahrady, využívána pro pěstování sadby pro park. V roce 1887 založeno celkem 20.700 kusů sadby, z toho: 20.000 hloh 1 letý, 2.000 hloh 3 letý, 200 buk červený, 100 dub červený, 100 bříza vonná, 100 jedle balsámová, 100 jalovec virginský, 100 mahonie
1887 můstky u splavu rybníka „Hastrman“ a přes potok u sv. Trojice
1890 pavilon „Šupichův“ postaven na stráni „Kalvarie“ formou daru od inž. Šupicha Josefa, stavitele, člena spolku (výboru)
pavilon „Weidenhofferův“, zakoupen
1892 rejdiště (hřiště) pro děti, na bývalém spáleništi u sirotčince, zrušeno 1893 z důvodu výstavby Weidenhofferova chudobince
1894 umělá skála u východního břehu rybníka „Hastrman“, je na ní umístěna pamětní deska zakladatelům parku, Bureše Josefa a Dr. Prušáka Konráda
1895 můstek přes potok u rybníka „Příhon“
1896 dva veřejné záchody
1897 můstek přes potok u sv. Trojice
1898 hřiště pro děti, za školou
1889 loďka na rybníku „Hastrman“, 1890 odstraněna
1903 -tři můstky u rybníka „Obora“
1904 tenisové hřiště, 2 hrací plochy, roku 1914rozšířeno na 3 hrací plochy
1912 tři boudy (přístřešky před deštěm), „Burešova“ (v novém parku), „Prušákova“ (pod prachárnou) a třetí beze jména
1912 -bruslařský provizorní pavilon u rybníka „Hastrman“
1913 kiosek z bývalé „prachárny“, restauratérka pí Sokolovská
lavičky, bouda na nářadí a další zařízení

Výsadba dřevin v parku

Výsadba stromů a keřů v parku byla realizována především ze spolkové školky založené roku 1887, dále pak nákupem sadby a z darů spolku. Nejintenzivnější výsadba probíhala v létech 1887-1889.

Např. v roce 1887 bylo vysazeno celkem 7.362 kusů (rozdílné údaje ve výroční zprávě a v Protokolu výborové schůze): 70 líp, 10 topolů černých, 57 akátů velkých, 31 jilmů, 20 bříz vonných, 454 akátů malých, 2.846 smrků, 2.000 hlohů, 1.800 vrb košíkářských, 27 javorů, 1 jasan, 44 babyk, 2 vrby smuteční americké.

V roce 1888 bylo vysazeno celkem 18.310 kusů: 10.000 smrků 2 letých, 2.000 smrků 3 letých, 3.000 bříz 4 letých, 3.000 vrb košíkářských, 50 lip, 50 topolů, 30 akátů, 170 hlohů 4 letých, 10 dubů.

V roce 1889 bylo vysazeno celkem 27.810 kusů: 14.000 smrků, 160 lip, 6.600

hlohů, 500 bříz, 100 modřínů, 100 jedlí, 1.000 buků, 100 habrů, 100 bříz vonných, 250 ostatních stromů, 4.500 různých křovin, 300 růží, 100 konifer dvaceti pěti druhů.

V roce 1890 vysazeno celkem 13.992 kusů.

V roce 1891 bylo vysazeno 11.251 kusů.

K roku 1905 (za dvacet let činnosti spolku) bylo vysazeno70.300 kusů.

V dalších létech byla sadba doplňována dle potřeby do původních porostů a na nově upravované plochy v parku.

Ze spolkové školky byla také darována sadba mimo jiné 1887 Sokolu (90 akátů, 40 smrků, 9 jilmů), 1891 Matičné škole v Pohledu (300 hlohů), 1905 Israelitskému pohřebnímu bratrstvu 50 stromů k výsadbě podél nové cesty k jejich hřbitovu.

1906 pojmenovány památné stromy: „Havlíčkova bříza“, „Kolárova lípa“, „Žižkův dub“

V parku byly vysázeny tyto druhy stromů, keřů a ostatních: akát malý, akát vysokokmenný, babyka, bříza vonná, buk, dub americký, dub pyramidální, habr, hloh, jasan, javor, jedle, jeřáb, jilm, kaštan, kustovnice, lípa, modřín, olše, smrk, topol balsámový, topol černý, vrba košíkářská, vrba smuteční americká, vrba smuteční žlutá egyptská, růže, různé druhy konifer.

Ostatní

Společenské a sportovní akce pořádané v parku

Spolek dával k dispozici park k pořádání různých společenských akcí, většinou za aktivní účasti členů spolku:

1887 – výlet v lese „Kalvarie“, vstupné dospělí 10 kr., děti 5 kr., přednes sborů provedl zpěvácký spolek „Jasoň“, prodej občerstvení zajišťovala jednota dámská „Eliška“, na výběru vstupného se podíleli členové akademického spolku „Barák“, knihkupec Dvořák Gustav zajistil ohňostroj, výbor Právovárečného měšťanstva daroval 2 hl piva
1889 – výlet v lese „Kalvarie“, výnos pro spolek 59 zl. 9 kr
1890 – koncert v parku, v lipové aleji, pořádá akademický spolek „Barák“
1893 – výlet v lese „Kalvarie“
1898 – slavnost k padesátiletému panování císaře a krále Františka Josefa II., před školou u děkanského kostela zasazeno 8 lip
1899 -koncert v parku pořádá Klub turistů, polovina výtěžku pro spolek 1905 – slavnost v parku pořádá zpěvácký spolek „Jasoň“, výtěžek 200 K ve prospěch spolku
1906 – koncert k 20. výročí spolku, místní hudba Čelanskýho, pro nepřízeň počasí se nekonal v parku (vstupné dospělí 40 h, děti 20 h), ale v sokolovně, vstupné dospělí 1 K, děti 40 h
1906 – pěvecká slavnost a koncert vojenské kapely pořádá v parku zpěvácký soubor „Jasoň“, polovina výtěžku pro spolek 1907 – slavnost stromů pro děti pořádá v parku spolek při jarní výsadbě dřevin
1908 – veřejné cvičení v parku pořádá Sokol
1908 – koncert v parku, v lipové aleji, pořádá Obec
1908 – tábor lidu v parku pořádá Politická občanská společnost „Lid“
1910 – slavnosti sokolské pořádá v parku Sokol
1910 – slavnost v parku pořádá zpěvácký spolek „Jasoň“
1912 – koncert místní hudby v parku pořádá spolek, výnos pro spolek 9,82 K
1912 – přednáška o okrašlování balkonů pořádaná společně s dámskou jednotou „Eliška“
1914 – koncert místní hudby Čelanskýho v parku pořádá spolek

Příklady platů za práce v parku

1890 – denní plat dělníků 45 kr., dozorce dělníků 1 zl.
1891 – denní plat dělníků 45 kr., dozorce dělníků 1 zl., měsíční plat hlídače parku 3 zl.
1892 – měsíční plat hlídače 45 kr.
1893 – denní plat hlídače 20 kr.
1895 – denní plat dělníků 45-50 kr., denní plat hlídače 30 kr.
1898 – denní plat hlídače při dlouhém dni (od 6,00 hod. do noci) 70 kr., v neděli 20 kr.
1905 – denní plat hajného 65 kr. (1 K 30 h.)
1908 – denní plat hajného 75 kr. + pojistné do úrazovny
1910 – přijato usnesení o pojištění zaměstnanců spolku a to tak, že by spolek hradil 1/3 pojistného a zbytek hradili zaměstnanci
1912 – měsíční plat hlídače 76 K

Problémy s chováním osob (zvláště mládeže) a domácích zvířat v parku

A problémy to byly vskutku velké, je o nich jednáno v mnoha výborových schůzích, opatření byla na dnešní poměry někdy až dost drastická, ale asi bez valných výsledků, jak vyplývá z ukázek zápisů:

„1894 – upozornění na neplechu a ošklivý zvyk mnohých milovníků psů, že nechají volně psy v parku pobíhati, čím stromy a křoviny jsou poškozovány (močem), děti a starší v zatáčkách lekány a hlavně ptactvo plašeno a ničeno. Zlořád ten uznán a usneseno každému, kdo psa s sebou do parku vodí a neřídí se dle toho, co na tabulkách napsáno, poslati přípis, v němž upozorní se na toto usnesení i povinnosti členské“
„1896 – oznámeno též, že psi a dětské vozíky stále neplechu v parku činí“
„1897 – zničeny 2 železné lavice, z kolničky ukradeny 3 lopaty, 2 motyky, krompáče“
„1898 – projevena stížnost, že pan Smrt jezdí s koněm parkovní cestou u rybníka, usneseno jednomyslně postaviti koly do cesty“
„1898 -má se podati obci žádost, by zakázala, aby slepice do parku nebyly pouštěny“
„1900 – návrh, by podána byla žádost ku ředitelství zdejšího Gymnásia a jakož i sl. ředitelství chlapecké a dívčí měšťanské školy v tom smyslu, by mládež často pamatována byla na to, jak musí se chovati v majetku cizím – v parku spolkovém. Neboť děje se tam uličnictví od menší i větší mládeže – v každou roční dobu a každou denní chvíli, krom té, co jest ve škole. Stromy, křoviny, cesty, pažity, pavilony i ptactvo nemá pokoje od mnohých zbůjníků – návrh přijat“
„1901 – pan okresní hejtman upozorňuje na zhoubné škůdce ptactva v době jarní i letní – kočky od sv. Trojice a doporoučí, by se střílely – přijato a zároveň usneseno, požádati pana Hromadu neb jiné střelce za součinnost“
„1901 – jednatel upozorňuje na menažerii – slepic, hus, kachen, perliček, které z okolních domků vchází do parku a žádá o radu, jak by neplecha ta mohla býti odstraněna – ponecháno na jeho zařízení“
„1903 – schválen přípis tomu, kdo bude zastihnut se psem v parku: P.T., ve výboru okrašlovacího spolku Budoucnosti dne 29. Dubna usneseno, že nikdo nesmí psa do parku s sebou voditi. Na základě usnesení toho žádáme Vás, byste přání spolku, co majitele parku vyhověl, jinak byli bychom nuceni pomoci úředníků obhájení svého práva proti vám se dožádati. Jednatel, místopředseda, předseda“
„1903 – majitele drůbeže, která v parku pobíhá a hrabe, mají býti upozorněni, by ji tam nepouštěli, jinak že bude zastřelena“
„1903 – o tom, by dožádán byl Obecní úřad, aby působil u ředitelství škol, by mládeži přísně zakázala poškozovati keře a stromoví v parku, jednomyslně uznáno, by tak stalo se“
„1904 – železa v parku nalezena – dne 17. Ledna v parku – silný železa přinesl hlídač s dvěma hochy – nález má se odevzdati Obecnímu úřadu“
„1904 – by konečně byl odstraněn zlozvyk voditi psy do parku, má hlídač každého bez rozdílu, kdo se psem do parku půjde vrátiti, popřípadě ku potrestání udati. Kočky mají se postříleti – dožádán bude pan Neuman a pan Hromádko. Slepice nemají se v parku taktéž trpěti“
„1904 – pan Menšík Jos. a jeho pes chtějí si získat zásluhy z okrašl. spolku tím, že ignorují veškerá usnesení naše – stále chodí se psem, který děsí dítka a ptactvo – usneseno poslati mu přípis s výhrůžkou“
„1905 – koupání v rybníku Rantejchu nemá se trpěti“
„1906 – o škůdcích – jednatel si stěžuje na slepice, husy a kachny, jakých škod dělají – bude odeslán přípis majitelům. Na kočky jsou dvě pasti nalíčeny“
„1907 – proti všem, kdož se psy v parku chodí, bude zakročeno jak „Policejní řád“ určuje. Opět se objevuje Menšík a jeho pes“
„1907 – jízda s trakařem a nošení ranců – otýpek chrastí, nesmí se trpěti v parku. Ku zamezení večerního skotačení – zpěvu, křiku, hulákání, má se dožádati se Obce o vyslání policie“
„1908 – usneseno požádati obec, by vydala zákaz, by na uliční veřejné místo žádná zvířata se nevyháněla a vodění a pobíhání psů přísně zakázala“
„1910 – jednatel poukazuje na nešvary svévolně v parku tropené, koncem dubna dřevěných několik lavic povaleno, jedna se ztratila, železná lavice ke čtyřem kolím přidrátovaná vytržena se vším a shozena se srázu, u jezu rybníka Rantejcha lavice kamenná, silná, na konci Štěpánčiných sadů přeražena, v nově založeném sadu figurální smrček přelomen v půli, lipce na rondu koruna celá utržena, hlídač že hlídá až do 10. hodiny noční, rozjaření mladíci že mu spílají a vyhrožují. S ohledem na to usneseno, aby hlídači koupen byl revolver, jehož použíti smí jen v nejnutnější sebeobraně. Přijato
tedy, že návštěva parku omezí se na dobu denní a stanoveno po příkladě jiných měst, že sady budou přístupny jen v době denní a to: v měsíci květnu, červnu, červenci, srpnu do 10. Hodiny večerní, v měsíci březnu, dubnu, září, říjnu do 8. hodiny večerní a v měsíci listopadu, prosinci, lednu, únoru do 7. Hodiny večerní. Požádá se městská policie, aby přehlídkou zjistila, zda v době noční v sadech nikdo neprodlévá, po případě aby jej zatkla a k potrestání vydala. Přijímá se návrh předsedův, aby každému nepovolanému, kdož by byl přistižen po oné hodině v sadech, přístup tam byl vůbec zakázán“
„1912 – usneseno volné pobíhání psů netrpěti a jen dovoliti voditi je tam na šňůře. Též jízda na kolech v sadech trpěti se nemá. Stanoveno, by dětské kočárky nejezdili vedle sebe a by byly doprovázeny aspoň jedním z P.T. rodičů. Stížnost na nepřístojnost, zvláště v zadní části sadů, zvláště za teplých večerů letních, kdy slyšeti od mládeže obojího pohlaví zpěvy oplzlých písní, přijato, by hlídačovi dán v té věci pokyn a požádala se policie, by městský strážník občas tam docházel“
„1912 – usneseno, že nelze v sadech sáňkařům jejich jízdu povoliti, poněvadž se jí ohrožuje obecenstvo“
„1919 – odstranění zpustlé mládeže ze sadů, po 10. hodině večerní nemá se v sadech nikdo trpěti, tomu však je velkou překážkou veřejná cesta ke Kalvarii a návštěva Port Arturu, kde dlouho do noci vysedává a pak teprve sady domů odchází“

Kuriozity ze spolkových písemností

V písemných dokladech spolku se vyskytují i některé humorné a kuriózní

údaje, např.:

„1887 – místo jmen dárců jsou uvedení v subskripčních listinách také: lužické oči, ubohý mládenec, nešťastný tarokář, to jsem já.“
„1887 – ve výdajích za výlet v lese „Kalvarie“ je uveden také výdaj 1 zl. Jako „odškodné Svobodovým – seděli na zahrádce a otrhali angrešt““
„1887 – v účetní knize je uvedena ve výdajích 1 zl. Jako „odměna žáků II. třídy za prozrazení škůdce lípy““
„1888 – by dělníkům přikázáno bylo, aby nezastavovali kolemjdoucí se žebráním“
„1905 – dar pana Sokolovského – koupil a do parku vypustil 5 slavíků“
„1906 – spolek náš obdržel pokutu řidiče automobilu Kocha z Vídně, za příkrá chování se oproti starostovi města panu Dr. Šubrtovi – 20 K“
„1908 – dar inž. Jana Vonky, továrníka – dvé labutí“

Jazykové zajímavosti

U některých spolkových písemností byly na závěr uvedena různá provolání:

„1887 – Ne ve slovech, ale skutcích spočívá „Budoucnost“ naše“
„1887 – Ten nežil, po kom dobrá pověst (památka) neostává“
„1895 – Dokud síla, hleďme díla, by památka po nás zbyla!“

V textu spolkových písemností se objevilo i několik staročeských libozvučných slov:

„1887 – strojničil, kazistrom“ (ten, kdo poškozuje stromy)
„1892 – bylo otevřeno „rejdiště pro malé dítky““ (hřiště)
„1900 – zbůjník“ (zbojník)
„1901 -menažérie slepic, hus, kachen, perliček“ (zvěřinec)

Vnitřní a vnější spory a ohlasy na spolek

Tak jako u všech ostatních společenství se i v tomto spolku projevovaly různé názorové proudy na činnost a směřování spolku a samozřejmě i kladné a záporné reakce vně spolku.

„1886 – politování nad tím,že se na spolek, který pracuje pro všeobecné dobro, z mnohých míst nepřátelsky hledí“
„1887 – dámská jednota „Eliška“ odmítla učiniti sbírku pochůzkou ve prospěch spolku „Budoucnosti““
„1888 – spolek Budoucnost zaujal mezi již stávajícími spolky německobrodskými místo čestné a svoji důležitost ukázal“
„1889 – jednatel – jen o to vás všech prosím, abyste nejen sami i nadále ostali dobrými přáteli milé naší Budoucnosti, ale i byste dle možností se přičinili, aby počet členstva i dobrodincův se rozmnožil. Neboť co činíme od spolku, jest to z čisté lásky a povinnosti občanské a ze žádných jiných důvodů“
„1904 – schváleno, že hlídač má obdržeti důtku pro sprosté chování a nadávky dětem a chůvám a pro zanedbávání čistoty s tím připomenutím, že bude ihned propuštěn, kdyby neposlechl“
„1904 – O hlídači parku -Václav Doležal, který po 4 roky konal hlídku našeho parku, kterému jsme vzdor různým stížnostem nadržovali – schovívali – a to jen proto, že to byla laciná hlídka – měl 5 zl. měsíčně – je dnes na základě výhrůžky výborem ustanovené a jednatelem mu oznámené, již ze služby své propuštěn. Příčina toho, že chtěl v poslední době v parku hospodařiti úplně na svou pěst – aniž by čeho oznámil aneb dožádal, a když mu domlouváno, ještě drze odpovídal. Čistoty cest, vzdor stálému upomínání nedbal. Spolčil se s mladým Nedbalem a Kopeckým a s těmi líčil v parku loni -a letos dva sklapy (pastě), které jsme si od mlynáře pana Pokornýho vypůjčili na chytání koček v parku a o kterých Doležal věděl – zmizely. Mám jej v podezření, že je
dal s Nedbalem na jiné místo. S vědomím pana předsedy, jednatel jej od 15. pros. t.r. propustil. Úplně schváleno.“
„1907 – Pojmenování louky, kde zřízen je tenis. Jednatel navrhuje „Zátiší“, p. prof. Němec navrhuje dle záznamů historických „Pod ptákem“ – usneseno „Údolí Pod Ptákem“.“
„1907 – oznámeno hajného, že je nemocen, usneseno ihned jej propustiti“
„1908 – jednatel p. učitel Jos. Bureš poukazuje jednak k něvděku a k žádné uznalosti jeho dlouholeté práce, jednak k svému zaměstnání ve své zahradě a odmítá přijetí volby – několik členů žádá jej, by se spolku našeho nezříkal. Pan učitel Jos. Bureš volbu odmítá a to rozhodně“
„1908 – přečten dopis pánů obecních úředníků ze dne 24. Března 1908, v němž si tito stěžují do výroku p. učitele Josefa Bureše, proneseného ve výroční valné hromadě „Budoucnosti“ ze dne22.3.1908, že obecní úředník, který je ve zdejším městě teprve krátký čas, opovažuje se mluviti o něčem, co dotýká se obce. Bylo usneseno, dopisem pánům stěžovatelům oznámiti, že p. učitel Bureš pronesl jen svůj osobní náhled, který posuzovati nepřísluší do právomoci výboru „Budoucnosti“ a že výbor „Budoucnosti“ c. pány úředníky obecní považuje za milé a úplně rovnocenné členy.“
„1909 – spolek „Barák“ dle § 9 B upomínán byv, nezaplatil příspěvku, tím tedy vystoupil sám“
„1910 – vedou se stížnosti na hlídače a pan starosta obce slibuje opatřiti nového hlídače na jaře, aby dosavadní nenaříkal, že byl propuštěn v době zimní, kdy nelze nalézti výdělku“
„1910 – starosta obce vyložil, proč má býti kaštanové stromořadí v ulici Beckovského vykáceno – stíní přespříliš obyvatelům ulice, majitelům zahrad je přímo na škodu, je neúplné, velkým nákladem se zřizuje nová ulice – stály by v ulici, či chodníku, budou nahrazeny javory“
„1910 – pan pokladník sděluje, že dosud nebyla nalezena členská knížka sl. Městské záložny a že bude třeba ji amortizovati“
!1911 – kritika našeho parku se strany odborníků vyzněla v tom smyslu, že sady počínají přerůstati a že by se proměnily v stráň. Bude třeba odpomoci řádnou probírkou. K tomu a ozdravení lipového stromořadí povolán zahradník pan Žák“
„1911 – členové výboru táží se proč nebyly svolávány schůze, jak léta minulá – jednatel vysvětluje to zaměstnáním p. předsedy, který nemíval volné chvilky“
„1912 – Dr. Drbohlav podává resignaci na členství ve výboru z ohledů, jež nechce uváděti, aby necítil se dotčen některý člen jeho. Po něm požádá o slovo Dr. Šebesta a z týchž důvodů resignuje na členství ve výboru. Dr. Šebesta účastnil se debaty o resignaci své, načež byv ujištěn tou nejlepší vůlí, zůstává. Předseda slibije, že požádá Dr. Drbohlava, který odešel, aby resignace své odvolal“
„1914 – Jednatel žádá, by „Hlasy z Posázaví“, jichž redaktorem p. Hofrychter má čest býti, aspoň v době vybírání příspěvků do něho nebily, neboť dle sdělení sběratelova jsou skutečně někteří členové, kteří poukazujíce na špatné hospodářství v sadech dle „Hlasů z Posázaví“, příspěvek odpírají“
„1919 – zápis o době válečné Scházelo lidí pracujících, všechno dělnictvo v sadech pracující bylo v poli neb v zázemí válečném, doma zbylo jen něco starců a neschopných dělníků, mzdy byly vysoké, k dostání ani potřeby nejnutnější nebyly. Mládež bez otců a zoufalým matkám svěřovaná pustla a tak stěží bylo naše sady zachrániti před pustošením ze zpustlosti a nedostatku vezdejších potřeb životních a zvlášť paliva. To však neodstrašovalo správu spolku a konala seč byla.“
„1919 – ale největší překážka převedení správy na obec byla ta, že nikdo z městské rady nechtěl do vyjednávání se pouštěti, poněvadž prý je před volbami a správa obce kdo ví do čích rukou se dostane“

Spory o pamětní desku zakladatelům parku

V roce 1914 se tehdejší členové spolku také konečně „rozpoměli“ na nezměrné zásluhy učitele Bureše Josefa, nejen při vlastním zakládání a udržování parku, ale i za jeho vize a představy, které se mu prostřednictvím spolku podařilo realizovat. Jako jednatel spolku byl po dobu 22 roků hlavním iniciátorem činnosti ve spolku i v parku. Dr. Halík podává návrh na zhotovení pamětní desky:

„1914 – pan Dr. Halík, s ohledem na to, že dosud nebyla uctěna památka nyní již zesnulého řídícího učitele Jos. Bureše, jenž po dvacet dvě léta byl duší našich sadů a s bezpříkladnou láskou jim se věnoval, aby nad jezem rybníka Rantejcha na skále zasazena byla památní deska s příslušným nápisem. Redaktor p. Jos. Hofrychter přimlouvá se za tento návrh, neboť chtěl sám podati návrh, by sady nad Hastrmanem byly nazvány „Sady Burešovy“, od kteréhož návrhu nyní ustupuje, připojuje se k návrhu p. dra Halíka – přijímá se“

Poté se však z nepochopitelných důvodů, objevuje názor, že zakladatelem spolku a organizátorem je Dr. Prušák Konrád a pamětní deska by měla být věnována oběma:

„1914 – Burešova deska má se zasaditi ve sklále nad splavem Rantejcha a to v den koncertu pořádaného v sadech. Jednatel má vyložiti význam Burešův. Přitom však se poznalo, dle čtených protokolů, že zakladatelem a prvním předsedou ustavující schůze a předním organizátorem zřízení spolku Budoucnosti byl pan Konrad Pruschak, c.k. soudní rada v Něm. Brodě a proto má se činnost na desce vyznačiti tím, že oběma bude deska věnována. Pruschakovi jakožto prvnímu předsedovi a dlouholeté duši spolku (sic),

Burešovi jakožto dlouholetému jednateli (22 let)“

„1915 přitom uvažováno znova o desce Prušákově a Burešově a dle zápisů protokolů konstatováno, že p. rada Prušák to byl, jenž spolek založil , první schůzi svolal, v ní se za zřízení spolku vřele přimlouval, penězi zakládal, ano ještě když v Praze byl, spolku peněžitými obnosy pomáhal, on to byl když spolek již již rozejíti se chtěl a pan učitel Bureš činnosti se vzdával, jenž spolek sám pohromadě držel. Správné jest tedy znění o zásluhách zakladatelů našich sadů a našeho spolku“ (sic).

Tato podle mě zkreslená interpretace zápisů v Protokolu tak vedla k preferenci zásluh Dr. Prušáka Konráda, před Burešem Josefem. Uváděné argumenty ve prospěch Dr. Prušáka Konráda však při podrobnějším studiu nemohou obstát.

Argumentace:

Dr. Prušák Konrád byl předsedou jen ustavující schůze spolku, kde však, což se mu nedá upřít, přednesl vynikající přednášku o účelu spolku. Byl zakládajícím členem, ale jen stěží se dá prohlásit, že byl zakladatelem spolku. Nebyl ani v přípravném komité a členem výboru spolku byl jen do roku 1888
rovněž tvrzení, že Dr. Prušák Konrád vyjednal prodej Jandova pole pro základ parku není zcela pravdivé. Od 30.6.1886 byl sice členem vyjednávací skupiny, která však nedosáhla výsledků přijatelných pro spolek. Teprve až jednatel Bureš Josef po vlastním jednání s p. Jandou dle zápisu v Protokolu ze dne 22.1.1887domlouvá podmínky prodeje, které vyhovují oběma stranám a v jejich intencích je prodej uskutečněn
Dr. Prušák Konrád spolku sice pomáhal různými peněžními dary, ale jejich výše nijak nevybočovala v porovnání s ostatními funkcionáři a členy spolku
a konečně názor, že Dr. Prušák Konrád byl předním organizátorem řízení spolku, rovněž neobstojí. Členem výboru spolku byl jen dva roky a hlavní činnost spolku probíhala až v následujících létech

Z výše uvedených důvodů a oproti 22 leté skutečné organizátorské a praktické činnosti ve prospěch spolku skromného učitele Bureše Josefa, a z dostupného listinného materiálu vychází jednoznačně konstatování, že za zakladatele parku by měl být dle mého mínění považován právě jen Bureš Josef i když Dr. Prušákovi Konrádovi nelze upřít přiměřené zásluhy o spolek.

Polemika členů ke zrušení spolku

Zánik spolku po 33 letech v podstatě velmi úspěšné činnosti a předání vybudovaného rozsáhlého parku, který sloužil celých 30 roků nejen občanům Německého Brodu jako oasa klidu, příjemných procházek a místo pořádání kulturních a sportovních akcí, nebylo jednoduchou a snadnou záležitostí. Finanční situace spolku však neumožňovala ani zajistit řádnou údržbu parku, natož jeho rozvoj. Většina zakládajících členů se naštěstí

tohoto aktu již nedožila.

Na poslední mimořádné valné hromadě dne 10. října 1919 probíhala živá debata a úvahy o přijatelných možnostech k vyřešení této situace:

„Ředitel Racek: uznává, že spolek sady dnes udržeti nemůže z příspěvků dosud vybíraných, jež však zvyšovati by nechtěl. Z piety by sady nikdy neodevzdal, kdyby nebylo nutnosti. Obec by se prohřešila, kdyby o sady, které s takovou pietou založeny a vydržovány byly, se nestarala a radí, aby se podmínka městské rady akomodovala, aby se utvořilo Kuratorium nikoli dle stran, nýbrž aby se z obecní správy zvolil muž, který by to vedl, ten aby si z obecenstva pozvali lidi, kteří by se rádi o sady starali a to nikoli tři, nýbrž dle schopností. Tak by si obec sady převzala, zvolila Kuratorium a spolek se rozešel.
Odb. uč. Cirany: pieta ke spolku byla a jest a protože spolek by sady nemohl ošetřiti, má se rozejít.
Pan Riedl: radí spolek by mohl zůstati, ale majetek spolku má se odevzdati obci.
Svoboda: upozorňuje na účel spolku dle § 4.1 a spolek má ještě peníze, za které by po nějakou chvíli sady udržel, neudrží-li jich však dále, pak dle § 23 patří starati se o sady obci.
Řed. Zettl: navrhuje spolek aby se rozešel, poněvadž myslí, že nebude proň v obecenstvu zájmu, ráz města je prahanebný, městské sady jsou pastvištěm pro slepice a husy.
Dr. Havel: sám jsem se o to zasazoval, aby Budoucnost převzala obec. Sady patří do zdravotního oddělení a dávám návrh, aby se přibralo ze spolku několik členů, tři neb pět, do zdravotního odboru. Budou vítáni, budou míti právo pravoplatně rozhodovati. Zvolí se zahradník, vše se mu přidělí, ten nemá býti jen dělníkem, nýbrž jaksi architektonickým pracovníkem. Navrhuji, aby se likvidovalo a jsem rozhodně proti dvěma správám.
Dr. Šoun? (nečitelné): spolek by se dále neudržel, neboť nikdo nechce příspěvek platiti. Jen je třeba, aby se někdo o to staral, aby dělníci pracovali.
Řed. Racek: jest pro odevzdání sadů obci, ale nesrovnává se s tím, že by zdravotnický sbor mohl zastávati správu sadů, proto ať vezme 2, 3, 5 lidí, kteří by se o to skutečně starali a teď ať se zvolí sbor, který by se věnoval ozdobování města.
Dr. Havel: odpovídá že sbor takový zvolit nemůže.
Cirány: chce, aby sady patřily lesnímu odboru, nelze dnes jednati o rozpuštění spolku.
Předseda Bartůšek: radí přenechati sady obci, ta aby vzala ze spolku, který může zůstati jako iniciativní orgán, 2-5 členů a podává takový návrh.
Návrh pana ředitele Bartůška modulován různě, až konečně upraven takto:

Spolek má se rozejíti a správa jeho odevzdati některému odboru, nejlépe zdravotnímu
Aby mimo spolek jmenovala obec tři členy z obecenstva do toho odboru, jemuž sady připadnou.

Návrh ten se přijímá 8 hlasy proti hlasu jednatele Svobody, jenž odvolává se na § 23 stanov, ale když mu vysvětleno, že je nemožnost konati účel spolku, k návrhu se připojuje.“

Dle mého názoru měl být předán majetek spolku do správy obce, ale spolek neměl být rušen. Obec mohla využít potenciálu jeho členů, jejich bohatých zkušeností a ochoty udělat něco pro město a jeho občany. I za cenu toho, že by se omezil jen na poradní funkci, jako zástupce určité skupiny občanů vůči obci.

Závěr

Založení spolku v roce 1886, jeho činnost a nepopiratelné zásluhy na vzniku, udržování a zvelebování městského parku v Německém Brodě po dobu 30 roků, v létech 1889 až 1919, je názorným příkladem rozvíjející se občanské společnosti v druhé polovině 19. století a začátku 20. století. Zvláště tzv. střední třída měla zájem nejen na svém ekonomickém zajištění, ale začíná část svých výnosů, ale hlavně vlastní iniciativu věnovat ve prospěch i ostatních občanů., obce a města, celé společnosti. To se v této době projevuje především zakládáním různých druhů spolků, jejichž prostřednictvím se tyto aktivity realizují.

Okrašlovací spolek v Německém Brodě nejen založil městský park, ale svou činností i přes některé problémy významně přispěl k výchově ve vztahu k přírodě, ale hlavně k respektu k nezištné práci jeho představitelů a členů. Členové spolku byli hrdí na obecně prospěšnou práci, vykonanou při zakládání, rozšiřování a udržování parku a mnoho z nich za to požívalo zasloužené úcty. Je mým velkým přáním, aby tyto zásady platily i v dnešní době.